Koordinace mezi kraji? V nedohlednu. Vysočina bateriové vlaky řeší „na vlastní pěst”

Bateriové jednotky mají na Vysočině vyjet v prosinci 2031 a smlouva s vybraným dopravcem má být na stole do konce letošního roku. Protože celostátní shoda na technických požadavcích neexistuje, musel kraj miliardový projekt pro příští dekádu postavit čistě podle vlastních provozních potřeb

Kraj Vysočina pokračuje v přípravě jednoho z klíčových železničních projektů příští dekády. Veřejná zakázka na výběr dopravce, který má v kraji zajišťovat provoz bateriových jednotek BEMU, už byla vyhlášena. V současnosti tak podle 2. náměstka hejtmana Vladimíra Novotného (SOCDEM) probíhá nabídkové řízení: „V současné době tedy probíhá nabídkové řízení, jehož výsledkem má být uzavření smlouvy s vybraným dopravcem.“

Podle kraje by měla být smlouva s vybraným dopravcem uzavřena do konce roku 2026. Samotné zahájení provozu bateriových jednotek je naplánováno až od prosince 2031.

Novotný: Úpravu termínů či parametrů neplánujeme

Jedním z důležitých témat u připravovaných soutěží na bateriové vlaky je otázka, zda budou kraje v návaznosti na jednání s dopravci, výrobci nebo státem upravovat termíny a parametry tendrů. V případě Vysočiny s tím kraj v tuto chvíli nepočítá. „V tuto chvíli úpravu termínů ani základních parametrů nabídkového řízení neplánujeme. Nastavení soutěže vychází z aktuálních potřeb Kraje Vysočina a z přípravy, která proběhla před zahájením nabídkového řízení,“ uvedl Novotný.

Zároveň doplnil, že Ministerstvo dopravy přípravu této soutěže nekoordinuje. Jednání s dopravci podle něj probíhala v rámci samotného nabídkového řízení. To je podstatná informace i z hlediska širší debaty o tom, zda by stát měl v případě bateriových vlaků sehrát aktivnější roli při koordinaci jednotlivých soutěží. Podle Novotného Ministerstvo dopravy nekoordinuje ani sjednocení technických a provozních požadavků na bateriové vlaky mezi kraji. Každý kraj tak postupuje podle vlastních provozních potřeb, stavu infrastruktury, jejího plánovaného rozvoje a požadavků na rozsah a kvalitu dopravní obslužnosti.

„Systematická mezikrajská koordinace požadavků na bateriová vozidla aktuálně neprobíhá,“ shrnul náměstek hejtmana stav komunikace mezi kraji.

Sjednocení požadavků by mohlo pomoci, dohoda ale nevznikla

Právě rozdílné požadavky jednotlivých krajů mohou být jedním z faktorů, které ovlivní zájem dopravců i výrobců. Pokud budou jednotlivé soutěže výrazně odlišné, může to komplikovat přípravu nabídek, zvyšovat nároky na technické řešení vozidel a v důsledku i cenu.

Zástupce kraje připouští, že určité sjednocení požadavků by mohlo být z pohledu trhu přínosné. Novotný věří, že by mohlo usnadnit přípravu nabídek a přispět ke snížení nákladů na zajištění vozidel. Zároveň ale upozorňuje, že kraje mají rozdílné tratě, provozní podmínky, rozsah objednávané dopravy i návaznosti na infrastrukturu. „K dohodě na takovém sjednocení mezi kraji však nedošlo, a Kraj Vysočina proto postupuje, stejně jako většina krajů, samostatně,“ doplnil Novotný.

Vysočina se na zahraniční zkušenosti dívá, rozhodující ale nejsou

Při přípravě soutěže kraj sleduje také zkušenosti ze zahraničí, kde už bateriové jednotky fungují v pravidelném provozu. Pro kraj na hranici Čech a Moravy jsou zahraniční příklady důležité zejména jako zdroj poznatků o vývoji technologie, jejím praktickém využití a limitech. Zároveň však kraj upozorňuje, že zahraniční zkušenosti nejsou samy o sobě určujícím podkladem pro nastavení konkrétní soutěže v České republice. Mohou se promítat hlavně do úvah o základních technických parametrech vozidel, dostupnosti vhodných řešení na trhu a jejich použitelnosti v českých podmínkách.

Důležitou otázkou je také životní cyklus bateriových vlaků, tedy zejména náklady na baterie, údržbu a budoucí modernizace. Vysočina ale nezvolila model, ve kterém by si vozidla pořizoval přímo kraj. Výběr konkrétního vozidla, jeho technické řešení, údržba i související provozní náklady tak budou na dopravci. „Otázku nákladů životního cyklu vozidel tedy zohledňujeme nepřímo prostřednictvím hodnocení nabídkové ceny, tedy ceny dopravního výkonu, která zahrnuje rovněž náklady na údržbu vozidel,“ vysvětlil Novotný.

Podle kraje je z pohledu zadavatele podstatné, aby dopravce dokázal zajistit provoz v požadované kvalitě a za podmínek stanovených ve smlouvě. Dopravce tak má být motivován zvolit takové vozidlo a provozní, servisní i finanční řešení, které mu umožní nabídnout co nejvýhodnější cenu za službu jako celek.

Kraj s výrobci předem nejednal

Vysočina podle Novotného nevedla přímé předběžné tržní konzultace s výrobci vozidel. Harmonogram dodávek nových vlaků a technologickou připravenost trhu ale podle kraje průběžně sleduje a vyhodnocuje. Vychází přitom z dostupných informací z trhu, zkušeností jiných krajů a obdobných soutěží. „Tyto poznatky se promítly i do nastavení harmonogramu zadávacího řízení a předrealizačního období. Také s ohledem na tyto skutečnosti byl termín nasazení vozidel do provozu stanoven na prosinec 2031,“ uvedl.

Vysočina tak zatím vysílá směrem k trhu poměrně jasný signál. Soutěž běží, smlouva má být uzavřena do konce roku 2026 a termíny ani základní parametry se v tuto chvíli měnit nemají. Zároveň ale odpovědi kraje potvrzují širší problém českých BEMU soutěží: kraje postupují samostatně a systematická koordinace technických požadavků zatím neexistuje.