foto: ČD/legendární vůz Věžák
Olomoucká muzejní noc nabídla jedinečnou jízdu historickým motorovým vozem Věžák, který obrážel noční město na své okružní trase. V depozitáři ČD Muzea pak na návštěvníky čekaly další železniční legendy, včetně parní lokomotivy Kocúr či drobné Kyasky.
V pátek 16. května se uskutečnila tradiční Olomoucká muzejní noc, kterou doprovázelo zpřístupnění depozitáře ČD Muzea. Ten nabídl návštěvníkům výjimečnou možnost prohlédnout si historické vozy a lokomotivy. Nechyběla parní legenda Kocúr, elektrická lokomotiva Bobina nebo motorové vozy Kredenc a Věžák.
Cestující se projeli unikátním Věžákem
Nezůstalo ale jen u pozorování: Právě poslední jmenovaný stroj – motorový vůz Věžák – vyjížděl v pátek každou hodinu na 30minutovou okružní jízdu přímo z areálu depozitáře. Cestujícím se tak naskytla unikátní příležitost prohlédnout si olomoucký železniční uzel i v romantické atmosféře nočního města.
Věžák je opravdu speciální motorák: Svou přezdívku získal podle nepřehlédnutelné kabinky pro strojvedoucí, která je oproti většině vozů umístěna na střeše. Podle informací webu ČD je Věžák řady M.120.4, která byla vyráběna v letech 1930–1935, robustnějším nástupcem řady M 120.3 z let 1928–1930. Ta sama vychází ze staršího nákladního motorového vozu M.140.1 alias Rakety z roku 1928.
Poslední dochovaný stroj a menší Věžáky na úzkokolejkách
Poslední dochovaný Věžák s označením M.120.417, který do Olomouce zapůjčilo Národní technické muzeum, zaujme na první pohled svým zeleným nátěrem s bílou střechou. Vůz zvládne jet maximální rychlostí 50 km/h, nabízí 36 míst k sezení a vzhledem ke svému stáří nedisponuje toaletou.
Důležité místo zaujímaly Věžáky i na úzkorozchodných tratích, konkrétně v Osoblaze, Jindřichově Hradci a v Boržavě na Podkarpatské Rusi. Namísto vozu, kterým se mohli svézt cestující v pátek v Olomouci, však na úzkokolejkách jezdily menší motoráky řady M 11.0. Jejich výrobcem byla Tatra Kopřivnice, která na úzké tratě dodala mezi lety 1929–1932 celkem 9 kusů těchto drobnějších Věžáků.
Kyaska pro děti, Kocúr pro milovníky páry
Organizátoři mysleli i na děti, pro které připravili jízdy malou posunovací lokomotivou BN 60 alias Kyaskou z roku 1957. Podle webu ČD Nostalgie se jedná o naši nejmenší lokomotivu s maximální rychlostí 20 km/h. Ačkoliv připomíná parní lokomotivy, jde ve skutečnosti o dieselovou mašinu. Svůj název získala Kyaska podle svého věrného opatrovatele pana Kyase z lokomotivního depa Přerov, který ji spolu s Ing. Plachatým opravil a znovu uvedl do provozu.
Nechyběla ani parní lokomotiva 314.303 alias Kocúr, který ovšem oproti Věžáku a Kyasce odpočíval v depozitáři. Ačkoliv Kocúr v roce 2009 znovu ožil díky partě nadšených seniorů, od roku 2022 je podle webu Železniční poklady opět neprovozní. Návštěvníci se však mohli zúčastnit alespoň komentované prohlídky této parní legendy.
Psali jsme
Skutečný klenot Českých drah, provozní parní lokomotivu z doby rakouskouherské monarchie, postavili na kola čtyři nadšení senioři. Po renovaci…
Kocúr pochází z roku 1898, kdy začal svou službu jako posunovací stroj na Severní dráze císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Krakovem. Ve své době se jednalo o důležitou železniční tepnu východní Moravy, která měla zásadní vliv na průmyslový rozvoj Ostravy.
Tradiční Olomoucká muzejní noc je každoroční kulturní událostí – je také součástí Festivalu muzejních nocí, který se odehrává po celé České republice. V rámci festivalu otevírají své prostory desítky institucí v netradičních večerních hodinách. Výjimečnost festivalu podtrhuje speciální program pro návštěvníky všech věkových kategorií.