Klenot z doby poválečné výroby: Plyšák byl pohodlnější než domácí křeslo

I když dnes dominují na tratích moderní vlaky, některé železniční ikony zůstávají v naší paměti. Jednou z nich je „Plyšák“. Tento klenot z doby poválečné výroby dodnes fascinuje nejen svou historií, ale i neobyčejným designem.

Na tratích vidíme moderní vlaky, ale i železniční ikony, které už nejsou tolik vidět a zůstávají spíše v srdcích vlakových nadšenců. Tentokrát jsme zapátrali historií a blíže jsme se podívali na legendárního „Plyšáka“, jinými slovy na vůz bývalé druhé třídy s čalouněnými sedadly a sklopnými stolky se dvěma jednonápravovými podvozky systému Ing. Rybáka.

Plyšák: Uspořádání oddílů 

Osobní vůz Be (Ae) přezdívaný „Plyšák“ je pro mnohé zajímavým vozem. „Rozdíl oproti vozům třetí vozové třídy Ce (Be) je v uspořádání oddílů pro cestující a počtu vnějších oken. Oddíly vozů druhé vozové třídy jsou širší, počet fiktivních oddílů ve velkém oddílu je proto snížen na tři a vůz tak má pouze šest oddílových oken,“ konkretizuje web ČD Nostalgie.

Zajímalo nás také odkud má přezdívku Plyšák. Asi každého napadne, že to má jistou paralelu s plyšovinou. A taky že jo. Dle webu má oddíl vozu pevná čalouněná sedadla s látkovým potahem (odtud přezdívka „Plyšák“) se sklopnými opěrkami ruky a sklopnými stolky.

Čalouněná sedadla stojí nejen za přezdívkou

Právě čalouněná sedadla přispěla k tomu, že v roce 1956 došlo ke změně na první třídu. „Po zrušení vozů první třídy v osobních vlacích v roce 1963 se všechny osobní vozy s podvozky systému Rybák staly vozy druhé třídy,“ dodává web.

 

 

 

Trať Těšnov-Karlín-Libeň-Vysočany
Vlak v ulici Na Žertvách. pic.twitter.com/GysWTGbZYZ

— Lucaso Kaufmann (@lucaso_kaufmann) January 4, 2025

 

 

 

Celkem bylo vyrobeno 90 těchto vozů. U poválečných vozů došlo k drobným konstrukčním změnám, což umožnilo zvýšení konstrukční rychlosti z 90 na 100 km/h. Jiný typ nárazníků byl zároveň příčinou prodloužení délky vozu přes nárazníky z 15 650 mm na 15 730 mm.

Výroba probíhala v letech 1940-41 a 1948-1949 a za výrobce lze označit Ringhofferovy závody. Co se týká kapacity, tak vůz měl 47 míst k sezení a maximální rychlost dosahovala 90/100 km v hodině. 

 

Zdroj: ČD Nostalgie; RAILTARGET