foto: Zdroj foto: Muzeum Policie ČR / public domain/Otýlie Vranská
Nejbrutálnější vražda v české historii, ze které dodnes nabíhá husí kůže i zkušeným kriminalistům. Části rozřezaného těla vrah poslal vlakem. Kdo a proč Vranskou zavraždil?
Rok 1933 přitáhl pozornost nejen tehdejšího Československa, ale celého světa. Jestli si myslíte, že to bylo díky mimořádnému kulturnímu, historickému či sportovnímu výkonu, pletete se. Šlo o brutální vraždu.
Dnes je to 91 let od tragické události na železnici. Slovenská prostitutka byla obětí brutální vraždy. Její rozčtvrcené tělo bylo odesláno ve dvou kufrech. Policejní historici objasnili vraždu Otýlie až po dlouhých 90 letech. Dobře, že to nevzdali! Další čtení jen pro otrlé
V roce 1933 se našly ve vlacích Bratislavě a Košicích dva kufry s rozřezaným tělem Otýlie Vranské. Hnědý starší cestovní kufr ovázaný provazy objevil zaměstnanec drah druhý den v osobním vlaku v železniční stanici v Bratislavě. Uvnitř byla hlava ženy s hlubokou sečnou ranou a nohy zabalené do ložního prádla s vyšitým písmenem K. Druhý kufr s ženským trupem se sedmi bodnými ranami v okolí levého prsu a useknuté ruce, doputoval tentýž den do Košic. Jak děsivá musela být identifikace těla, kterou provedly dvě sestry zavražděné Otýlie žijící v Praze.
Kriminalisté v čele s Josefem Vaňáskem se ihned pustili do hledání vraha. Je jasné, že práce kriminalistů byla pod drobnohledem mimořádného zájmu společnosti, která nechtěla nic jiného, než spravedlnost a potrestání vraha. Toho ale nevypátrali. Nevzdali to. Až v září roku 2023 přišli s konkrétní zprávou. Věří, že vrahem byl rotmistr Josef Pěkný.
Jak vypadala její poslední noc života?
Tým Radka Galaše, který se snažil její poslední noc rekonstruovat, popisuje opravdu krutá fakta. Večer měla trávit v centru města s Pěkným. Setkání se zúčastnila i Koklesová, jejich společná známá, která na Pěkného měla také zálusk. Z restaurace ale podle svědků odcházel spolu s milenkou. Podle jejich výpovědí vyplývá, že v restauraci pak zůstali do noci a dobře se bavili. Pěkný a Koklesová prý pak odjeli tramvají do bytu Pěkného.
Vránská se svěřila, že musí jít hledat nocleh, nechtěla už budit bytnou. Posledním místem, kde ji viděli živou, byl vchod restaurace U Šmelhasů v Melantrichově ulici. Podle Galaše osudným se jí stalo vypravit se v noční hodinu za Pěkným. Tam prý došlo k žárlivé scéně, a rotmistr Vránskou zavraždil.
Přistoupil k ní zezadu, zaklonil jí hlavu a podříznul ji. Následovaly sečné rány do hlavy, podle kriminalistů snad rány jistoty. Pitva prokázala nelítostná fakta, že Vranská s téměř odříznutou hlavou stále žila. "Tajně jsme doufali, že jednoho dne bude mít Otylka označený hrob a pachatelé budou nalezeni," řekl Galaš. Připustil, že některé své teorie musel přehodnotit a opustit, ale svého cíle dosáhli.
Badatelé jsou přesvědčeni, že legionář Pěkný se zkušenostmi z bojů v první světové válce uměl podříznout hrdlo nepřítele. Patřilo to k výcviku. "Podřezali ji se zakloněnou hlavou, řez byl vedený doslova od ucha k uchu, dokonce jí částečně vyhřezl jazyk," popsal detaily brutální vraždy kriminalista. Podle něj sedm bodných ran na hrudi kolem levého prsu, které nebyly smrtelné, mohla provést Koklesová. "Možná ji přinutil, aby si připadala jako spolupachatel," dovozuje šéf policejního muzea. Mohl to být také záměr, aby počet ran evokoval rituální vraždu a podezření padlo jiným směrem. Nad tím, kdo zasadil sedm bodných ran, se nyní vedou jen spekulace.
Zajímavé z hlediska tehdejších výpovědí bylo i to, že první výslech Josefa Pěkného a Antonie Koklesové po vraždě se v mnoha detailech lišil. Až druhý den se Pěkný objevil na policii znovu a výpověď upravil shodně s Koklesovou.
Motivem milostný trojúhelník?
Způsob vraždy máme, ale nyní co motiv. Vranská se pochlubila sestře, že jí rotmistr slíbil manželství. Kdyby to nesplnil, mohla ho žalovat. Další věc je, že se Vranská byla prostitka, za styky s ní mohl Pěkný přijít o místo.
Tyto dva pachatele podezírali kriminalisté už před 90 lety. Nicméně mysleli si, že voják by nedokázal tímto způsobem rozřezat ženské tělo. Zdá se, že podcenili jeho anatomické schopnosti. Až později kriminalisté tuhle „dovednost“ přisoudili vojenskému výcviku. Pochybení tehdejších kriminalistů badatelé přičítají nezkušenosti a také tristnímu vybavení.
Zdroj: Kriminalistika.eu; Aktualně.cz; Seznam Zprávy;