„I nejpomalejší babička s klestím musí projít.“ Jak fungují železniční přejezdy a co hlídají čidla

Jak daleko od přejezdu spouští vlak červená světla? Proč někdy blikají, i když jsou závory nahoře? A jak se dá přežít, když zůstane auto mezi závorami? Systémový specialista Správy železnic a youtuber v reportáži odhalují, co všechno přejezd pozná – a kdy prostě jen spoléhá na zdravý rozum řidičů.

Jak se tedy pozná, že vlak se blíží? „Máme tam takové zařízení, jmenuje se to kolejový odvod, nebo počítač náprav, a když to vlak přejede, tak aktivuje spouštění zabezpečovacího zařízení na železničním přejezdu,“ popisuje v reportáži Vladimír Hromek, systémový specialista Správy železnic. Jistě teď každého zajímá, jak  daleko je zařízení umístěno od přejezdu. „To záleží, jakou rychlostí se na té dané trati jezdí,“ pokračuje odborník s tím, že když vlak projede čidlo, tak na přejezdu začne běžet výstraha, blikají červená světla. To znamená, že všichni vidí, že se blíží. „I nejpomalejší babička s klestím musí mít šanci dojít bezpečně na konec,“ přidává poznámku youtuber TEN SMLSAL.

Jak fungují přejezdy a co dělá čidlo?

Čidlo je umístěné podle nejrychlejšího vlaku, který nikde nezastavuje a projíždí přímo. Například, když máme koridor, kde je rychlost 160 km/h, tak je čidlo spočítané pro vlak, který jede touto rychlostí a nikde nestaví. „Na koridoru ale jezdí různé vlaky, například osobáky, které jedou 80 km/h. Čidlo ale nerozpozná, zda vlak jede 160 nebo 80 kilometrů za hodinu. Tudíž vzdálenost, odkud se čidlo spouští, je stále stejná, ale osobnímu vlaku trvá déle, než se dostane k přejezdu,“ vysvětluje. Nicméně může se stát, že se mezi čidlem a přejezdem nachází dokonce i zastávka. Jinými slovy to znamená další zdržení. Stejně to funguje i opačně – když vlak projede, čidlo za přejezdem dá signál a závory jdou zase nahoru.

Závory nahoru, ale červená bliká dál? 

Určitě jsme ale zažili i moment, kdy se sice závory zvedly, ale červená světla stále blikala. I na to je jednoduché vysvětlení. Může to znamenat například to, že se do přibližovacího úseku dostal jiný vlak a výstraha běží v podstatě znova, z jiného čidla. Hromek vylučuje, že by při nehodách tato technika selhala. Podle něj je to často vina nepozorného řidiče. Zdůrazňuje také, že řidiči nerespektují červená světla, pokud tam nejsou závory, vyplývá to podle jeho slov ze statistik, které mají k dispozici.

A jak postupovat, když auto zůstane stát mezi závorami? V případě nouze ji lze prorazit, radí. „Jsou lehké jako pírko,“ řiká a zkouší je osobně youtuber.

Kdy přejezd nemá světla ani závory?

A co potom přejezdy, kde žádná signalizace není? Podle čeho se určuje, kam se umístí závory, světla a kam jen kříž? „Všechny přejezdy, které jsou na silnicích 1.,2., nebo 3. třídy, musí být do určitých let plně zabezpečené. Jinými slovy tam musí být světla i závory. Nebo také přejezdy, kde jsou časté nehody. „Přejezdy, které jsou zabezpečeny jen kříži, tak tam se správně může jezdit jen vlakem maximálně 60 km/h. Vlak musí také třikrát zahoukat, aby bylo jasné, že se k přejezdu blíží,“ popisuje Hromek.

 

Žim: Závorářka točí klikou, přejezd se zavře

V obci Žim na Teplicku dokonce existuje přejezd, kde závoru ovládá stále člověk. Rovnoměrným otočením přístroje dojde k uzavření přejezdu. „Závorářka točí, a tím ovládá soustavu řetězů a drátů, které jsou schovány jak pod zemí, tak nad zemí,“ popisují ve videu. Závorářka si svoji práci dle svých slov užívá. „Sedavé zaměstnání nejsou dobrá pro fyzickou kondici. Tady je člověk nucený vyjít ven a zacvičit si za každého počasí. Když mrzne, jde to víc ztuha. Je to dobré posílení na ruce – když jsme nedávno měli tři týdny výluku, tak mi to chybělo,“ přiznává pro iRozhlas.cz s tím, že stroji s klikou a řetězem se říká Liberta. Řetěz vede šachtou, poté se vedle kolejí napojí na drátová táhla, která pohybují závorami. 

Video slovenské policie je starší, ale krásně ukazuje hned několik věcí (vypněte si zvuk):

1. Na červenou se nejezdí,
2. Zvedající se závory nejsou povel k jízdě,
3. Závora jde zvednout jednou rukou,
4. Vlak brzdí sakra dlouho
5. Když uváznete, závoru prorazte! pic.twitter.com/d6KQ7fU14f

— Tramvaják pražský (@Tramvajak_Praha) December 5, 2024

 

Každý přejezd má své číslo. K čemu je dobré?

Správa železnic také popisuje, jak postupovat v případě nehody na přejezdu. Osoba, která zjistí potřebu zastavit železniční provoz (např. řidič auta uvízlého na přejezdu), zavolá na některou z tísňových linek 112 nebo 150 a sdělí číslo přejezdu. Zástupce integrovaného záchranného systému zavolá podle tabulky výpravčímu (dispečerovi) a sdělí mu požadavek na zastavení železničního provozu,“ popisuje web Správy železnic s tím, že výpravčí identifikuje přejezd a učiní opatření.

Železniční přejezdy umístěné na dráze celostátní a na drahách regionálních, dráhách místních, a na vlečkách jsou číslovány jednotným systémem. Číslo je jedinečné a nezaměnitelné. Je napsáno černým písmem na bílé samolepicí reflexní fólii.

Tragédie v Černožicích: Vlak zabil celou rodinu

Statistiky sice nejsou úplně alarmující, realita na přejezdech je ale stále smutná – řada nehod končí tragicky. Nejtragičtější nehoda od roku 2010 se stala v Černožicích v červenci 2019. Vlak jedoucí z Trutnova smetl Škodu Fabia. Byla v ní čtyřčlenná rodina. Muž se ženou ve věku 47 a 32 let a jejich děti staré pět a osm let. Všichni byli na místě mrtví.

Bezpečný přejezd? Nejlepší je žádný přejezd

V tomto ohledu se postupuje i v duchu mantry: „bezpečný přejezd, žádný přejezd“. Proto se Správa železnic snaží přejezdy rušit, nebo umisťovat kamery a dávat pokuty pro neukázněné řidiče. I když je nutné podotknout, že rušení přejezdů neprobíhá v ČR tak rychle, jako v okolních zemích. „Co se týče přejezdů na 10 kilometrů délky trati, tak jsme evropská velmoc. Stále patříme mezi státy s mimořádně vysokým počtem přejezdů. Je to historický dluh, jak se železnice kroutily všude v krajině,“ říká dopravní expert Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Například ve Studénce místo čtyřkolejného přejezdu vznikne bezpečný podjezd. Díky tomu se výrazně sníží riziko střetů a zlepší se i plynulost dopravy.