„Horor a gangsteři“: Odpojili brzdy a „unesli“ vlak plný lidí přes železnou oponu

Jak se odehrál nejdrzejší útěk skrze železnou oponu?Komunistický režim okamžitě spustil hysterickou propagandu o ozbrojených teroristech a gangsterských metodách řízených. Skutečnost z 11. září 1951 však byla ještě neuvěřitelnější.

Na začátku padesátých let se Československo rychle uzavíralo před okolním světem kvůli komunistickému režimu. Hranice Československa byly pod neustálým dohledem a útěk na Západ byl takřka nemožný. Samozřejmě se našlo mnoho odvážlivců, kteří se následků nezalekli a snažili se najít cestu ke svobodě. Jen málokterý útěk z Československa ale vzbudil takový rozruch jako událost z 11. září 1951, kdy skupina železničářů dokázala odvézt za hranice celý vlak i s desítkami cestujících. Právě tento příběh vstoupil do historie pod názvem Vlak svobody a dodnes patří mezi nejznámější útěky. Komunistický režim to popisoval jako gangsterský únos, gangsterské metody, terorismus. 

Tajný plán na útěk z Československa

Za akcí, která se později proslavila jako Vlak svobody, stálo několik železničářů z chebského regionu. Mezi hlavní organizátory patřili Jaroslav Konvalinka, Karel Truksa a Jaroslav Švec, kteří nesouhlasili s poměry panujícími v tehdejším Československu a rozhodli se pro velmi riskantní krok. Díky své práci dobře znali provoz na železnici i tratě vedoucí k hranicím se Západním Německem. Jako každý, kdo se rozhodl pokusit opustit území Československa, riskovali vlastní životy. Přesto se rozhodli jednat a společně s nimi se na útěk připravovali také jejich rodiny.

Vlak, který nezastavil

Dne 11. září 1951 vyjel osobní vlak číslo 3717 na svou pravidelnou trasu z Chebu do Aše. Na palubě se nacházelo 110 cestujících, kteří netušili, že se stanou součástí jedné z nejznámějších událostí československých dějin. Souprava postupovala podle jízdního řádu až do okamžiku, kdy měla ukončit svou cestu v Aši. Aby organizátoři zabránili pokusu o zastavení soupravy, vyřadili během cesty z provozu vlakové brzdy. Strojvůdce Konvalinka dostal v Hazlově od Ševce znamení, že je výhybka v Aši přehozena.

Právě zde strojvůdce pod záminkou technické závady uzavřel potrubí ovládající brzdy vozů a následně byly odstaveny i další části brzdového systému. Cestující ani vlakový personál tak nemohli využít ani záchrannou brzdu. Jednalo se o riskantní krok, který se ale nakonec vydařil. Když se vlak přiblížil k Aši, rozjel se až na rychlost kolem 70 kilometrů za hodinu a bez zastavení projel stanicí směrem k hranicím.

Vlak svobody překonal železnou oponu

Vlak svobody překročil státní hranici a dostal se do Západního Německa. Souprava dorazila do bavorského města Selb, kde se cestující dozvěděli, co se právě stalo. Mnozí byli překvapeni, jiní nadšení. „Ve vlaku jsem nic nevěděla a nic jsem nepozorovala. Chystala jsem si svý věci, tašku a kabát, abych v Aši, v Čechách, na nádraží vystúpila,“ popisovala později cestu vlakem číslo 3717, tedy Vlakem svobody, jedna z cestujících Anna Pubáková.  Na druhé straně na vlak čekal jeep a dva česky mluvící lidé, kteří se s organizátory vítali. Každý se musel rozhodnout, zda zůstane na Západě, nebo se vrátí zpět do Československa. 

A zatímco na západě Vlak svobody oslavovali, komunistický režim v Československu spustil intenzivní propagandu. „Jak již naši posluchači slyšeli z našich zpráv, provedla 11. září skupina teroristů řízená a zásobovaná penězi i zbraněmi americkým agentem, únos cestujících rychlíkového vlaku, který jel směrem z Chebu do Aše. Teroristé přinutili se zbraněmi v rukou služební personál a cestující, aby nezabraňovali přejezdu vlaku přes československé státní hranice. Tam na naše občany dělali Američané nátlak a všemožným způsobem se je snažili přinutit k tomu, aby zůstali v západním Německu. Naši občané do jednoho odmítli návrhy Američanů,“ znělo z tehdejšího Československého rozhlasu.

Ve skutečnosti ale 34 cestujících zůstalo v zahraničí a domů se vrátilo 77 cestujících. Ty, kteří se vrátili zpět do komunistického Československa, čekaly po návratu tvrdé výslechy. Byli podezřelí že buď spolupracovali a organizovali to, nebo že se nechali zverbovat zpravodajskými službami. "To je sice velmi bizarní, ale v té atmosféře studené války se tomu věřilo,“ vysvětluje historik pro iRozhlas.cz. 

Vlak Svobody se zapsal do historie

Lidé, kteří se rozhodli zůstat na Západě, začínali nový život daleko od domova. Jejich příbuzní v Československu často ale museli čelit úřadům a měli zkomplikovaný každodenní život. Po pádu komunistického režimu se Vlak svobody stal symbolem touhy po svobodě a odvahy postavit se nesvobodnému systému. Historici jej dodnes označují za jeden z nejvýznamnějších útěků z Československa a připomínku doby, kdy jediné rozhodnutí mohlo člověku změnit celý život.

Zdroje: irozhlas.cz, echo24.cz, plus.rozhlas.cz, ct24.ceskatelevize.cz