foto: Facebook/ https://www.facebook.com/PrahaHlavniNadrazi/photos/a.1143585702412991/1190415997729961/Hlavní nádraží v Praze slaví 150. výročí: Kdysi bylo lemované topoly a květinovými záhony
K dnešnímu 150. výročí od založení Hlavního nádraží v Praze si vám dovolujeme představit kuriozity a zajímavosti z historie tohoto unikátního místa které reprezentuje srdce naší metropole.
Hlavní nádraží, jehož stavba započala již v roce 1866 je Pražskou ikonou a cestovní bránou pro většinu tuzemských i zahraničních cestovatelů. Je důležité uvést, že výpravní budova byla postavena podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia v novorenesančním slohu a že jeho výstavba byla ukončena oficiálním zahájením provozu 14. prosince 1871.
Zdroj:(//www.historicka-praha.cz/wp-content/uploads/2018/07/Hlavn%C3%AD-n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD.-%C4%8Cesk%C3%BD-sv%C4%9Bt-7.4.1905.jpg)
Nádraží, dříve známé jako Nádraží císaře Františka Josefa a Wilsonovo nádraží se řadí mezi největší secesní památky. Součástí nádraží byla i skladiště, výtopna a dílny. Dílny byly zrušeny již v roce 1886, kdy se provozní zázemí převedlo na nově postavené Vršovické seřaďovací nádraží. Stavbu objektu i trati provedly firmy Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů.
Zdroj: (//turistickyatlas.cz/galery/galerie/praha-hlavni-nadrazi4.jpg)
Stavba o délce 150 metrů se dvěma věžemi, halou s kazetovým stropem, restaurací, kancelářemi a 22 dveřmi vedoucími na nástupiště s mozaikovou dlažbou, získala přezdívku Zámecké nádraží. Rozmach železnice, který probíhal koncem 19. století, který se projevil nedostatečnými kapacitami nádraží, které se snažilo tehdejší představenstvo řešit konkurzem.
Komise po důkladném rozmýšlení vybrala návrh architekta Josefa Fanty, který byl realizován mezi lety 1901–1909. Wilsonova budova, nazvaná podle amerického prezidenta Woodrow Wilsona, bývala krásnou ukázkou secesní architektury. Trať, která vedla na Smíchov byla po druhé světové válce zdvoukolejněná a byl postaven druhý tunel. Kolejiště zakrývá v Čechách ojedinělá nádražní hala s ocelovou konstrukcí a sklem. Byla postavena v letech 1905–1906, autorem návrhu byli Jaroslav Marjanko a Rudolf Kornfeld.
Zdroj: (//www.fantova-kavarna.cz/o-fantove-kavarne_na-hlavnim-nadrazi)
Stanice metra C se dočkala výstavby a zahájení provozu 9.5.1974 a v letech 1972–1979 vznikla nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Při výstavbě pražského metra a Severojižní magistrály projektoval na základě soutěže vypsané v roce 1970 novou halu tým architektů ve složení Josef Danda, Alena a Jan Šrámkovi, Jan Bočan a Julie Trnková.
Vrchlického sady dříve nazývané „Velký park“, dnes často přezdívané „Pražský Sherwood“ byly vystaveny z podnětu hraběte Chotka ve třicátých letech devatenáctého století. Sady byly postaveny na barokních hradbách spolu se sadovou promenádou, která vedla od ulice Žitné až k Poříčí. Sady byly původně lemovány topoly, nacházely se zde kavárny obklopené keři a květinovými záhony.
Další rekonstrukce jsou z let 2006−2011 podle návrhu Patrika Kotase a Metroprojektu. Na upomínku této přestavby byla v roce 2011 v hale umístěna pamětní deska Inaugurace Hlavního nádraží.