foto: Redakce RAILTARGET/Cestopis: Nejvýše položená železnice v Norsku zdolána
V Oslu jsme se zdrželi až do úterý. Hlavní město Norska disponuje i zcela jednoznačně největším nádražím v celé zemi. Z Osla jsme se vydali do Bergenu, cesta na východ Norska měla trvat 7 hodin, ale neplánovaně se protáhla.
Oslo disponuje na norské poměry neobvykle velkým nádražím, co se týče počtu kolejí. Celkem jich tu mají 19, z toho koleje 1–12 jsou průjezdné a koleje 13–19 se nachází na předsunutém hlavovém nádraží. Z koleje číslo 10 jezdí každých 20 minut až do pozdního večera vlak na letiště. V hale se nachází celá řada různorodých obchodů a stravovacích zařízení. Samozřejmostí jsou i záchody, skříňky na úschovu zavazadel, Wi-Fi připojení i sedačky, přičemž některé z nich disponují i zásuvkami.
Samotné nádraží se nachází asi 20 minut chůze od královského paláce a přímo před ním stojí tramvajová i autobusová zastávka. Přímo z haly je též přístup do jednoho z vůbec nejseverněji položených meter v Evropě. V závazku veřejné dopravy jsou i lodě, kterými se dá dojet na okolní ostrovy. Jízdenky se dají koupit jednoduše přes aplikaci Ruter, jejíž součástí je i vyhledávač spojení.
V Oslu jsme strávili 2 dny a v úterý před polednem jsme dorazili na hlavní vlakové nádraží Oslo S (Sentralstasjon). Vlak měl odjíždět v 12.06 h, ale při příchodu na nástupiště na nás čekala místo vlaku prázdná kolej a na světlených tabulích oznámení “We are preparing the train.” Jak čas utíkal, tak se i na světelné tabuli neustále posouval předpokládaný odjezd, který pokaždé posunuli o čtvrt hodiny kupředu. Naštěstí pro nás se po více než hodině vlak ukázal a ve 13.22 h i odjel. Zpoždění bylo pravděpodobně zapříčiněno poruchou lokomotivy.
Souprava se skládala z lokomotivy, kterou vyrobila společnost ADtranz, a osmi vagónů, z nichž první byl jednička (nazvaná Pluss), čtvrtý byl jídelním vozem, ve třetím voze se nacházel dětský oddíl a zbytek tvořila klasická druhá třída. Všechny vagony byly velkoprostorové. Linku provozuje státem vlastněná společnost Vy a je povinně místenková a zároveň i velmi vytížená. Soupravu tvořily starší vozy, které byly zmodernizovány na rychlost až 200 km/h. V první třídě byl k dispozici kávovar i zásuvky a vůz byl oproti dvojce neobvykle prostorný. K našemu velkému překvapení naopak vlak nedisponoval Wi-Fi připojením.
Součástí soupravy byl jídelní vůz, který byl beznadějně zaplněn, navzdory tomu, že jídlo v jídelním voze bylo o asi 10 norských korun dražší, než když jste si ho vzali s sebou na místo. Zároveň bylo v jídelním voze poměrně málo prostoru, takže i pouhé donesení jídla na místo se zdálo býti výzvou. Menu se opět dalo zobrazit pomocí QR kódu, který byl k dispozici na všech místech a web se dal přepnout i do anglické verze. Krom jídla (pokud vás zajímá sortiment jídelního vozu, využijte odkaz //vy.meny.togservice.no) se v nabídce nacházely i předměty denní potřeby, jako pasta, kartáček či tužky. Po dlouhém zvažování jsem se nakonec rozhodl z menu zvolit pizzu a rozhodně to nebyl krok vedle, byť porce nebyla největší.
Trať Oslo – Bergen je vůbec nejvýše položenou železnicí v celém Norsku, přičemž trať z přímořského Osla šplhá až do výšky 1222 m n. m., které dosáhne ve stanici Finse, aby následně klesala do přístavu Bergen. Takové převýšení je hlavním důvodem, proč jede vlak trasu dlouhou přes 450 km 7 hodin.
Kvůli pokračujícímu zpoždění, které navíc stále rostlo, hlásil průvodčí náhradní přípoje za ty, jež vinou zpoždění cestujícím ujely. Do deštivého Bergenu jsme nakonec dorazili s více než dvouhodinovým zpožděním něco po deváté hodině, přičemž pravidelný příjezd byl naplánován na 19.06 h a s omluvou od dopravce jsme opustili vlak.
Cestovatelský tip: Rezervujte si místo ve vlaku Oslo-Bergen včas, obvykle bývají vyprodané.
Zdroj informací: Redakce