Cedník ze státní kasy: Bílý kůň zmizel se 100 miliony. Před 20 lety

Ze státních peněz zmizelo více než sto milionů korun a odpovědnost se rozplynula. Starý dluh z ciziny skončil u soukromé firmy, která peníze státu nepředala. Případ z roku 2007 plný otazníků dodnes připomíná, jak snadno mohou veřejné miliony zmizet.

Sto milionů korun opravdu není malá částka. Jak je tedy možné, že takto obrovská suma zmizí ze státní kasy, a nakonec za to nikdo nenese odpovědnost? Přesně tato situace nastala v případu z roku 2007, který se týkala Správy železniční dopravní cesty (dnešní Správy železnic) a brněnské firmy Michin. Podvodným případem se policie zabývala několik měsíců, překvapivě se ale nedostala k žádnému závěru. Peníze už nikdo nikdy neviděl a případ postupně zmizel i z mediálního prostoru.

Sto milionový dluh z bývalé Jugoslávie

Celý příběh začal u staré pohledávky. Český stát měl nárok na peníze od bývalé Jugoslávie a místo toho, aby dluh vymáhal sám, rozhodl se využít soukromou firmu. Část pohledávky byla prodána společnosti Michin z Brna, která měla za úkol peníze získat. Takový postup není ničím výjimečný, stát občas spolupracuje se soukromými firmami, pokud jde o složité vymáhání peněz ze zahraničí. Firma skutečně dluh vymohla, jenže nastal problém. Peníze, které získala, nepředala státu, jak se původně předpokládalo. Více než sto milionů korun už nikdo neviděl a nenašel.

Smlouva bez dostatečné pojistky

Při podrobnějším vyšetřování se ukázalo, že smlouva mezi státem a firmou Michin nebyla dostatečně pojištěná a zajištěná. Stát tak neměl dostatečnou pojistku, že své peníze opravdu dostane. Chyběly silnější záruky nebo pojistky, které by podobné situaci zabránily. Když se firma dostala do problémů, vstoupila do likvidace. Kvůli tomu měl stát minimální šanci na vrácení peněz od firmy. Stát měl tedy stále nárok na vrácení peněz, avšak určitě všichni odborníci věděli, že se tak pravděpodobně nestane.

Ztráta sto milionů korun

Samozřejmostí bylo zapojení policie, která se případem zabývala několik měsíců. Veřejnost očekávala, že někdo ponese odpovědnost, ať už ze strany firmy, nebo ze strany státních úředníků, kteří smlouvu schválili. Podle výpovědi ministerstva dopravy, ze strany úředníků nedošlo k žádnému zásadnímu pochybení a podle informací údajně postupovali podle tehdy platných předpisů. Přestože policie případ prověřovala, k žádnému soudnímu procesu či alespoň závěru se nedopracovala. Odpovědnost za únik sto milionů korun je dodnes nejasná. V době vyšetřování firma prošla několika změnami ve vedení i vlastnictví, což situaci ještě více zkomplikovalo.

Zapojení bílého koně

V souvislosti s případem zmizelých milionů se objevuje i pojem takzvaný „bílý kůň“. Jedná se o osobu, která je oficiálně vedena jako majitel nebo jednatel firmy, ve výsledku ve firmě ale nemá žádné slovo a o ničem nerozhoduje. Jednoduše řečeno jde o člověka, který je pouze nastrčený, s podnikáním ale často nemá nic společného a nemá žádný majetek. Tento postup při finančních podvodech se v Česku rozšířil v 90. letech, například při známé kauze LTO, o které jsme v minulosti také psali.

Sto milionů, na které už nikdo nemyslí

Přestože se o případu nějakou dobu mluvilo, postupně se vytratil z veřejné debaty a žádný výrazný rozsudek ani jasný závěr nepřišel. Peníze se státu nevrátily a případ zůstal bez výrazného potrestání. Dnes už si na tuto kauzu vzpomene jen málokdo, přesto ale zůstává otázka, zda se podobným situacím dalo zabránit a zda jsou dnes veřejné peníze lépe chráněny než tehdy.

Zdroje: aktualne.cz, irozhlas.cz