foto: Sdružení Roztoč / public domain /Jiřičky
Železobetonový kolos, který přežil válku i povodně, se nakonec sklonil před mnohem menšími soupeři – chráněnými jiřičkami, které si udělaly hnízda přímo v konstrukci mostu.
Nedávno se postaralo o mediální pozornost otevírání mostu Dr. Edvarda Beneše ve Štěchovicích. Železobetonový most, který dělníci opravovali od loňského jara, je od konce dubna průjezdný. Práce si vyžádaly téměř 97 milionů korun a proti původním plánům se protáhly o půl roku.
Most ve Štěchovicích: Důvodem průtahů byla i hnízda ptáků
Nicméně důvody pro protažení prací jsou i překvapivé. Důvodem vedle povodní a komplikací při přeložkách inženýrských sítí, byla i ochrana chráněných jiřiček obecných. Tito ptáci měli totiž v konstrukci mostu svá hnízda. „Jiřičky si na mostě postavily hned několik hnízd, v jeho konstrukci zůstávají i přes neustálý hluk vrtaček a motorových pil. Právě kvůli těmto ptákům skončí oprava mostu pravděpodobně o pár měsíců později, jiřičky obecné totiž potřebují klid kvůli mláďatům,“ konstatoval web ČT v červenci minulého roku s tím, že problém je, že hnízda se nacházejí u sloupů, které stavbaři potřebují vyměnit za nové.
„Stavebník souhlasil s tím, že práce na oblouku mostu, kde jsou hnízda umístěna, budou pokračovat až od 10. září tohoto roku. Dřívější odstranění hnízd není možné, protože jiřičky mají ročně dvě snůšky, jejichž doba se vzájemně překrývá,“ vysvětlila referentka Odboru životního prostředí v Černošicích Jana Bosáková pro ČT.
Oprava mostu Dr. Edvarda Beneše za 97 milionů skončila – provoz obnoven
„Most je důležitou dopravní tepnou nejen pro obyvatele, ale nacházíme se v turistické oblasti, takže je důležitý i pro ty, kdo sem přijíždějí jako turisté. Během rekonstrukce bylo uzavření mostu pro místní obyvatele velkou zátěží a velkou komplikací, protože jsme jim přerušili spojení a ta objízdná trasa pro auta byla velmi dlouhá,“ sdělila mluvčí krajských cestářů Petra Kučerová. Cílem rekonstrukce bylo prodloužení životnosti a zvýšení zatížitelnosti mostu, který byl dlouhá léta zanedbáván. Stav mostu byl delší dobu špatný. Opadával z něj beton a místy byla vidět železa.
Kvůli uzavírce se lidem prodloužila cesta do nedalekých Štěchovic o více než 20 kilometrů. Objízdná trasa vedla přes Slapy, případně museli použít přívoz. Záchranáři kvůli objížďce otevřeli v Hradištku nové výjezdové stanoviště.
Nový díl podcastu s generálním ředitelem ŘSD na téma mosty. V posledních letech rostou v rámci výstavby krásná architektonické díla. Kde? A jaké procesy se stavbou nebo opravou mostů pojí? Poslouchejte. ⬇️//t.co/KEWwwb0jwg pic.twitter.com/pyMApR8ETA
— ŘSD (@RSD_oficialni) June 16, 2025
Štěchovický most: Projekt odvážné generace stavitelů
Prozkoumali jsme také jeho technickou historii. Most Dr. Edvarda Beneše, který v místech někdejšího přívozu přes Vltavu spojil 20. května 1939 Štěchovice s protějším Brunšovem, patřil v té době k technickým unikátům. Lze jej totiž řadit mezi náročné výzvy, jak z hlediska projekčního, tak po stránce realizační. Jedná se o komplexní a složitou stavbu, kde každý detail souvisí se sérií dalších. Jde také o první mostní stavbu v Československu, která měla dva duté betonové oblouky a zároveň první most s rozpětím nad 100 m. Ve třicátých letech dosáhlo tak československé mostní stavitelství evropského věhlasu.
Štěchovický most: Přežil válku i velkou vodu
Autorem konstrukce se 114 metrů dlouhým obloukem byl architekt Miloslav Klement. „Elegantní stavbu s dutými oblouky a zavěšenou mostovkou začala stavební firma podnikatele Karla Kindla stavět v srpnu 1937, hotová byla za rok a tři čtvrtě,“ popisuje server iDnes.cz. Stavba dle dobových informací spotřebovala asi 6 000 m³ betonu, 200 000 kg oceli a stála asi 3 000 000 Kč.
Koncem druhé světové války most těsně unikl zničení. Němci se jej chystali podminovat, díry na nálože ale zůstaly prázdné. Po skončení války byl most opraven a roku 1946 pojmenován po tehdejším prezidentu republiky. Most přežil i ničivé povodně v roce 2002.