Auto proti vlaku: Podvod za 20 mega. Může se to stát i dnes?

Před téměř dvaceti lety narafičil René Kučera své auto na železniční přejezd. Dva zranění a škoda přes dvacet milionů korun. Šlo o promyšlený pojistný podvod, který mu vynesl několik let vězení. Dnes už jsou přejezdy vybavené moderními technologiemi – přesto se odborníci ptají, co kdyby se někdo podobný pokusil o trik znovu.

Ochrana železničních přejezdů a zabezpečení železnic vůbec se zlepšuje. Pojistný podvod v podobě auta schválně narafičeného na správný přejezd by však mohl způsobit havárii i dnes. René Kučera zastavil své auto na železničním přejezdu. Osobní vlak už nestihl zabrzdit a následovala srážka. Výsledek? Dva zranění a škoda za dvacet milionů korun.

Auto na přejezdu a pojišťovací fail

René Kučera přitom nechal auto na přejezdu úmyslně, s cílem získat následně peníze od pojišťovny tak, aby mohl nahlásit, že při přejíždění tratě mu způsobila traverza díru do podvozku. Ocitl se tak v postavení lupiče, který kvůli obsahu trezoru – k němuž se stejně nedostane – nesmyslně vystřílí bankovní halu a dostane doživotí. Kučera dostal „jenom“ deset let, které mu později odvolací soud snížil na 4,5 roku.

Případ, který se odehrál na Mělnicku v září 2007, je zajímavý i dnes. Přejezd tenkrát nechránil žádný systém schopný detekovat překážku a předat tuto informaci vlaku. Ochrana železničních přejezdů byla založena na světelných a zvukových výstrahách pro řidiče a lidské reakci strojvedoucího.

Přesto k žádné havárii nemuselo dojít. Kučera, ve snaze smýt podezření, že auto na přejezdu nechal schválně, zavolal policii. Ta přijela, poslala zprávu výpravčímu – ale ten omylem zastavil provoz na jiné trati. O dalších patnáct minut později došlo ke srážce vlaku s autem, které nikdo nespěchal odklidit.

Dnes jsou komunikační kanály mezi policií a železničním dispečinkem digitální a přesně lokalizované a je nepředstavitelné, že by k podobné chybě mohlo dojít. Ale co kdyby nějaký Kučerův následovník svou akci zkoordinoval s jízdou vlaku? Kdyby zariskoval a nechal auto na přejezdu těsně před jeho příjezdem?

V takovém případě by záleželo na tom, jestli si vybral moderní přejezd vybavený radarem, 3D kamerou nebo LIDARem napojeným na zabezpečovací zařízení. Pokud ano, tyto systémy dokážou překážku detekovat během několika sekund, vyhodnotit riziko a automaticky přepnout návěstidla nebo varovat strojvedoucího. Pokud je vlak dostatečně daleko, systém může iniciovat i nouzové brzdění.

Zabezpečení železničních přejezdů se lepší

Od roku 2016 Správa železnic testuje tyto technologie na vybraných přejezdech, například ve Studénce, Olomouci nebo Pardubicích. Od roku 2020 k nim přibyly inteligentní kamery doplněné radarem na čtrnácti místech, mimo jiné na koridoru Pardubice–Ostrava, v Polance nad Odrou či Žďárci u Skutče. Tyto systémy dokážou detekovat vjezd vozidla na železniční přejezd při spuštěné výstraze a poskytnout důkazní materiál pro policii. Nejde zatím o plošnou instalaci, ale technologie ukazují, že prostor pro „snadný“ úmyslný zásah do železniční dopravy se rychle zužuje.

📽️ Kamerový systém ve Studénce už funguje v ostrém provozu.

Inteligentní kamery na čtyřkolejném přejezdu od dnešní půlnoci zaznamenávají přestupky projíždějících řidičů. Na jejich následném řešení se podílí příslušné městské úřady.

Instalace dopravních kamer je jedním z kroků,… pic.twitter.com/hw6R4UsBSJ

— Správa železnic (@Spravazeleznic) February 15, 2024

Pokud by si však někdo pro podobný pojistný podvod vybral některý z většiny přejezdů, kde tyto technologie nejsou nainstalovány, měl by bohužel šanci přidat se k tisícům podvodníků, kteří se každoročně, podle dat České asociace pojišťoven (ČAP), pokusí o nějaký automobilový pojistný podvod. Podle ČAP bylo v roce 2023 odhaleno více než 6200 případů automobilových pojistných podvodů, s uchráněnou částkou přes 434 milionů Kč.

Riziko odhalení a přísné tresty pachatele odstrašují

Naštěstí si podvodníci většinou uvědomují, že riziko odhalení je velké a tresty jsou přísné. Co se trestů týče, v Česku je úmyslné obecné ohrožení trestáno sazbou 8 až 15 let vězení, u méně závažných okolností 3 až 8 let, a to i bez následků na životech. V případě pojistného podvodu samotného se sazba pohybuje od peněžitého trestu až po 10 let odnětí svobody v závislosti na výši škody a okolnostech.

V USA se tresty za úmyslné vykolejení nebo jinou sabotáž železnice často pohybují v desítkách let, včetně možnosti doživotí, zejména pokud incident ohrozí lidské životy. V Německu hrozí pachatelům za úmyslné ohrožení železniční dopravy 5 až 15 let, ve Velké Británii podle zákona o vážných dopravních trestných činech až doživotí. Hlavně proto je podobných případů naštěstí jen málo.