foto: wikimedia commons / Svenkaj, CC BY-SA 4.0/Hrobka rodiny Daňky
Jen málo lidí může říct, že vybudovali nesmrtelnou značku, která dobyla regionální, natož světový trh. Ještě méně lidí však může říct, že toho dosáhli až posmrtně. Jedním z několika vyvolených byl i podnikatel a průmyslník Čeněk Daněk, na jehož osud se podíváme v novém díle Železničních velikánů.
Přirozený talent
Je duben roku 1826 a my se nacházíme v Rakouském císařství, konkrétně ve východočeské obci Chotice, kde přichází na svět do rodiny sedláka Josefa Daňka chlapec jménem Čeněk. Poté, co bez výraznějších problémů získá základní vzdělání, směřují jeho kroky do hlavního města Vídně, kde bude studovat tamní polytechniku. Po konci studia ve Vídni se vydá do Prahy, kde studuje stejný obor jako předtím ve Vídni.
První pracovní zkušenosti bude Čeněk nabývat jako kontruktér ve společnosti Breitfeld & Evans, vlastněné pruským podnikatelem Friedrichem Breitfeldem a jeho britským kolegou Davidem Evansem. Zde vydrží 2 roky, neboť se roku 1854 rozhodne spolu se svým známým Josefem Götzlem koupit strojírenský závod A. Meisner & Comp., který pod novým názvem Daněk & Co. začne vyrábět stroje pro cukrovary, jež v té době čeká dosud nebývalý rozmach. Je to bezesporu riskantní krok, kterým ale Čeněk ukáže ochotu riskovat stejně tak, jako talent na odhad odvětví, do kterého se vyplatí vložit své finance.
Vše ovšem nemůže být růžové. V osobním životě si v tomto období Čeněk prochází náročnými časy. V lednu 1856 mu totiž umírá ve věku pouhých 24 let manželka Vilemína Bürgermeisterová, čímž se mu rozpadá jeho první manželství. Sám však nezůstane dlouho, neboť v listopadu téhož roku se Čeněk ožení podruhé, a to v Žatci s Augustou Hasmannovou, se kterou bude mít celkem 7 dětí, z nichž pouze 3 se dožijí dospělosti. I to je stinná stránka doby, ve které se právě nacházíme.
Geniální stratég
Čas dá jeho odhadu za pravdu, vždyť posuďte sami. Do roku 1871, kdy závod Daněk & Co. změní majitele, uzavře smlouvy na zakázky pro více než 100 cukrovarů. To z jeho firmy udělá naprosto dominantní subjekt v této oblasti průmyslu. Díky jen stěží očekávatelnému úspěchu začne spolupracovat s ambiciózním stavitelem Václavem Nekvasilem, který bude stavět budovy cukrovarů a Daněk je bude následně zásobovat stroji. Tento „tandem” si ještě více upevní pozici na trhu a prakticky rozpráší jakékoli naděje potenciální konkurence. Tímto způsobem budou postaveny cukrovary ve Vinoři, Opatovicích nad Labem, v Kostelci nad Orlicí a mnoho dalších.
V mezičase stihne Čeněk i úspěšnou kandidaturu na pozici poslance v Českém zemském sněmu, kde bude působit mezi lety 1861 a 1864. Za zásluhy prokázané během prusko-rakouské války v roce 1866 mu bude udělen rytířský Řád Františka Josefa. Následně se zaslouží i o úspěch Světové výstavy ve Vídni roku 1873, a aby toho nebylo málo, tak bude
5. června 1878 za zásluhy o dobročinnost povýšen do šlechtického stavu. Diplomem z 25. srpna 1878 mu bude udělen erb a predikát šlechtic z Esse (Edler von Esse).
Čas dát sbohem
My se ale vraťme zpět do roku 1871, kdy dochází k prodeji závodu Daněk & Co. Prodej je možná silné slovo, neboť kupujícím je nově založená společnost Breitfel, Daněk a spol., kterou Čeněk nedávno založil se svými bývalými zaměstnavateli, s majiteli společnosti Breitfeld & Evans.
Kruh se tak v zásadě uzavře jenom s jedním malým rozdílem, a to, že z Čeňka již není jen obyčejný konstruktér, ale spolumajitel společnosti. V podnikatelské sféře ale již nevydrží dlouho. Navzdory relativně nízkému věku, vždyť mu není ani 50, se rozhodne roku 1872 odejít do důchodu, který bude trávit především na zámku Trnová, v jednom ze 3 šlechtických sídel, která bude vlastnit. Jeho majetky budou zčásti přepsány na syny Čeňka a Oskara. O zbytek už se postará historie.
Čeněk zemře v jednom svém pražském paláci v březnu roku 1893. Jen stěží může mít tou dobou ponětí, jaký osud čeká jím vybudované impérium. Jeho dědici se totiž rozhodnou spojit síly s jiným velkým hráčem na strojírenském trhu, dost možná tím největším. Roku 1927 totiž sloučí společnost Breitfeld, Daněk a spol. s koncernem Českomoravská-Kolben a dají tím vzniknout legendární značce ČKD, nebolí Českomoravská-Kolben-Daněk, která bude působit jako známá společnost po celém světě. Je jedním z velkých historických paradoxů, že její otcové zakladatelé Emil Kolben a Čeněk Daněk se pravděpodobně naživo nikdy nesetkali.
Hrobka Čeňka Daňka nedaleko Líšna
Místo věčné slávy však přijde definitivní úpadek. Po vpádu německých vojsk na území budoucího protektorátu Čechy a Morava se totiž jeden z Čeňkových potomků Oskar Daněk von Esse přihlásí k německé národnosti. Tím je poválečný osud bývalého průmyslového impéria Čeňka Daňka zpečetěn, veškeré majetky jsou za kolaboraci zkonfiskovány a o 3 roky později začnou sloužit k budování socialismu.
Zdroje: i60.cz ; iDnes.cz