foto: EPA / Public domain/Obilí z Ukrajiny
Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 byly ohroženy nejen lidské životy a územní celistvost Ukrajiny, ale také její exportní kapacity. Přesto přišly na pomoc Ukrajinské železnice (Ukrzaliznycja).
Na začátku invaze se mořské přístavy nacházející se na dočasně okupovaných územích, zablokované ruskými vojsky, staly neschopnými přepravovat ukrajinské zemědělské produkty. Tím vznikla hrozba potravinové krize v Evropě a ve zbytku světa, protože měsíční vývoz ukrajinského obilí před válkou přesahoval 5 milionů tun. Tato situace dostala již tak ohroženou zemi do ještě obtížnější situace. V reakci na to oznámila Ukrzaliznycja připravenost urychleně reorganizovat dodávky zemědělských produktů na hranice několika evropských zemí (Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko), svých západních a jihozápadních sousedů. Tím se drasticky změnil procentuální poměr železniční dopravy: jestliže před válkou se po železnici uskutečňovalo pouze 11 % vývozu, do března se tento podíl zvýšil na 41 %. Pro srovnání, k 24. únoru 2022 připadalo na námořní přístavy 45 % ukrajinského vývozu.
Psali jsme
Rozhodnutí Ukrajiny zvýšit v příštím roce sazby za železniční přepravu o 20 % vyvolalo mezi producenty obilí značné znepokojení.
Při pokusu o "přesun" vývozu na železnici však Ukrajina narazila na nový problém – potřebu překládat zboží ze své železnice s širokým rozchodem 1520 mm na standardní evropský rozchod 1435 mm na svých západních hranicích. Tento proces často zahrnuje další překládku na říční bárky a poté na námořní plavidla, jak je vidět na trasách přes Moldavsko a Rumunsko, které vedou k Dunaji, nikoli přímo k moři. Vypuknutí války donutilo mnoho suchých přístavů na hranicích EU a Ukrajiny, které jsou primárně určeny pro přepravu sypkých nákladů, jako jsou rudy nebo uhlí, rychle se přizpůsobit překládce obilí ve velkém měřítku. Tato adaptace byla kritická, jelikož stávající infrastruktura se snažila zvládnout náhlý nárůst objemu obilí.
.jpg)
Vývozní trasy pro ukrajinské obilí se přizpůsobovaly a rozšiřovaly v souvislosti s přetrvávajícími problémy. Tradičně se jednalo především o tranzit přes Polsko do přístavů v Baltském moři a přes Rumunsko do přístavů v Černém moři. Dynamický válečný scénář si však vyžádal prozkoumání alternativních cest k zajištění stálého vývozu obilí, který je životně důležitý pro ukrajinskou ekonomiku a celosvětové zásobování potravinami.
V tomto vývoji se Slovensko ukázalo jako potenciální klíčový hráč. Jeho překladiště se původně zaměřovala na přepravu volně ložených nákladů, jako jsou rudy a kovy. Nyní se uzpůsobuje tak, aby usnadnilo přepravu obilí. Například překladiště v Košicích se může pochlubit značnou měsíční kapacitou a rozvíjením infrastruktury pro urychlení procesu. Společnost ZSSK CARGO, významný slovenský dopravce, se zaměřila na přepravu obilí a v roce 2023 plánuje přepravit 1 milion tun, oproti 69 000 tun v roce 2021.
Také Maďarsko potvrdilo svou roli v rámci solidárních drah EU a usiluje o posílení svých kapacit v uzlu Záhony – Eperjeske. Moldavské železnice rovněž zažívaly oživení, jelikož uspokojovaly zvýšenou poptávku po přepravě obilí. Země oznámila posílení své železniční infrastruktury, přičemž společnost Ukrzaliznytsia pomohla s rekonstrukcí klíčových železničních úseků, aby umožnila plynulejší přepravu obilí. V souvislosti s tímto vývojem byla v září 2023 oznámena nová chorvatská trasa. Tato alternativní trasa počítá s přepravou obilí prostřednictvím říčních bárek po Dunaji do chorvatských přístavů, jako je Vucovar, a následným železničním tranzitem do námořních přístavů.
S nárůstem objemu vývozu obilí však několik zemí v regionu přijalo opatření, aby tento příliv zvládly. Polsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko, které si uvědomují rušivý dopad levného ukrajinského obilí na své trhy, zavedly zákaz jeho prodeje na svých hranicích a zároveň usnadnily jeho tranzit do přístavů pro celosvětový vývoz. Tento krok, ačkoli je kontroverzní, má za cíl vyvážit podporu ukrajinské ekonomiky a ochranu místních zemědělských odvětví. Mezitím ukrajinské železnice, které se potýkají s klesající výkonností, plánují v roce 2024 zvýšit tarify o 20 %, aby se přizpůsobily evropským modelům, což vyvolalo kritiku z různých odvětví.