Vlakem jezdil sám, hlídal zásilky, skončil tragicky. Drsné tajemství psa Owneyho

Vlakem cestoval úplně sám, na krku nosil stovky medailí a pošťáci na něj nedali dopustit. Příběh psího tuláka Owneyho dodnes dojímá svět, jen málokdo ale zná jeho skutečný a mrazivý konec.

Nejslavnější psí cestovatel své doby brázdil Spojené státy i svět v poštovních vlacích. Příběh voříška Owneyho, maskota americké železniční pošty, plnil noviny napříč kontinenty. Podíváme se na něj i my. Opuštěné štěně se uprostřed noci objeví na poště v Albany, hlavním městě státu New York. Drobný teriér je hladový a třese se po celém těle. Místní zaměstnanci ho proto nakrmí a nechají přespat ve vyhřáté poštovní kanceláři. Tak začíná příběh odvážného psího cestovatele Owneyho, který v letech 1887–1897 ohromil celý svět. Možná to ale bylo celé jinak.

Jak to bylo s Owneym doopravdy?

Skutečný počátek příběhu teriéřího křížence Owneyho je zřejmě o něco méně dramatický. Podle Nancy A. Pope, historičky Národního poštovního muzea Smithsonova institutu, se Owney poprvé vypravil na poštu v Albany jako doprovod svého majitele, který zde pracoval. Od té doby společně docházeli do kanceláře pravidelně. Když ale jeho pán zaměstnání opustil, Owney ho odmítl následovat. Na poště se mu zalíbilo natolik, že zůstal se svými novými lidskými kolegy.

Ostatní zaměstnanci si štěně oblíbili. Stejně tak Owney zvědavě pozoroval, jak probíhá třídění zásilek do velkých pytlů, z nichž si často dělal svůj pelech. Postupně se do poštovních pytlů tak zamiloval, že je následoval i do vagónů, do kterých je zaměstnanci nakládali. Tak začala Owneyho železniční dráha napříč Spojenými státy, během níž nacestoval stovky tisíc kilometrů.

Podle Pope se o svých dalších cestách často rozhodoval sám. Když se mu chtělo, naskočil prostě na nejbližší poštovní vlak a jel. Poštmistři ho v cílových destinacích nechávali odpočívat – někdy mu přinesli jídlo, jindy se s nimi prošel po městě, než nastal čas vydat se dalším vlakem na cestu.

Pro zaměstnance představoval rozptýlení v každodenní rutině – úředníci totiž zásilky podle serveru America Comes Alive třídili přímo ve vagónech, aby urychlili jejich doručení. Owney se ale také postupně stal neocenitelným pomocníkem při hlídání pytlů s poštou. Miloval je zkrátka natolik, že je ostře bránil před kýmkoliv, kdo na sobě neměl oficiální uniformu poštovního úředníka.

Owneymu prý věnoval známku i japonský císař

Owney se stal neoficiálním maskotem pošty v Albany, a jeho věhlas napříč celou zemí jen rostl. Zaměstnanci pošty začali psímu cestovateli připevňovat na obojek malé kovové známky jako upomínku na navštívené destinace. Jeho cesty byly tehdy v dobovém tisku sledovány téměř stejně pozorně, jako dnes lidé sledují dobrodružství cestovatelských influencerů.

Jak známky přibývaly, začaly jeho drobné psí tělo zatěžovat natolik, že se stárnoucímu Owneymu špatně chodilo. Tehdejší generální poštmistr John Wanamaker proto nechal zhotovit speciální postroj, na který bylo možné známky připínat. Dodnes se jich dochovalo 372.

Nejslavnější výpravu podnikl v roce 1895. Z Tacomy se vydal parníkem přes Tichý oceán do Japonska a Číny, pokračoval přes Suezský průplav a na konci roku se vrátil zpět do Spojených států. Jak uvádí magazín The Bark, podle jedné z dobových reportáží prý Owneymu věnoval známku se státním znakem Japonska sám císař Meidži. Vzhledem k mytologii, která psího hrdinu doprovází, je ale třeba brát toto tvrzení s rezervou. To však nic nemění na tom, že cesta kolem světa udělala z Owneyho jednoho z nejslavnějších psů své doby.

Smutný konec psího cestovatele

V posledních letech života začal být Owney unavenější a měnil se i jeho temperament. Podle Pope v červnu 1897 na poště v Toledu v Ohiu pokousal poštovního úředníka, který si chtěl prohlédnout jeho známky na obojku. Jinou verzi událostí nabízí server The Toledo Gazette: pošťák Owneyho údajně přivázal ke sloupu, aby psa stihli vyfotit reportéři do místních novin. Pes, který na přivazování nebyl zvyklý, prý hlasitě protestoval a následně přicházejícího muže kousl. Obě verze se však shodují v tom, že byl Owney zastřelen poté, co se pokusil zaútočit i na přivolaného zástupce federálního maršála.

Zvěsti o Owneyho smrti se začaly šířit po celé zemi. Poštovní zaměstnanci nechtěli, aby jejich dlouholetý maskot upadl v zapomnění. Uspořádali proto sbírku, díky níž mohl být Owney vypreparován a vystaven v sídle americké pošty. V roce 1911 byl předán Národnímu poštovnímu muzeu Smithsonova institutu ve Washingtonu, D.C. Dnes je součástí sbírek muzea, kde je vystaven vedle železničního poštovního vagónu spolu s částí své unikátní sbírky cestovatelských známek.

Přestože Owneyho životní dráha skončila smutně, jeho odkaz žije dál. Příběh psího poštmistra a cestovatele je důkazem, že i drobný voříšek může za svůj krátký život stihnout velké věci. Stačilo mu jen dopřát dostatek volnosti, aby své milované poštovní pytle mohl věrně následovat po celém světě.