foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Mauritánský Železný vlak ve stanici Nouadhibou
Tříkilometrové mauritánské monstrum se stalo bizarní modlou influencerů, kteří v honbě za lajky riskují zdraví v mračnech toxického prachu. Poté, co digitální dobrodruzi udělali z Železného vlaku nevkusný cirkus, došla úřadům trpělivost.
Mauritánský „Železný vlak“ (Iron Ore Train) nabízí úchvatné výhledy na nekonečnou Saharu a v noci dokonalou tmu s hvězdnou oblohou. To vše je ale vykoupeno diskomfortem, toxickou železnou rudou a zuřivým větrem, který víří všudypřítomný pouštní písek a prach. Tohle není běžná cesta vlakem z bodu A do bodu B, ale zážitek na celý život.
Iron Ore Train je skutečný obr mezi vlaky – měří až 3 km a táhne přes 200 vozů plných železné rudy. Trasa z Tiris Zemmour do přístavu Nouadhibou měří více než 700 km a vede přes nehostinnou Saharu. Díky relativně pomalé a plynulé jízdě vlaku si cestující mohou vychutnávat okolní krajinu, která se každou chvíli proměňuje.
Každý úsek trasy nabízí jiné obrazy: odlehlé vesnice, stáda koz a velbloudí karavany, nekonečné duny a občasné oázy, které lákají k odpočinku. Na ten ale není čas – vlak se dál klikatí přes písečné pláně jako železný had.
Psali jsme
Základy marocké železniční síti dala doba kolonizace. Po jejím konci se však Maročané rozhodli ji dále tvořit, a ne produkty doby koloniální…
Železný vlak obsadili influenceři
Mauritánský Železný vlak původně sloužil nejen k přepravě železné rudy, ale také místním obyvatelům. Národní průmyslová a důlní společnost (SNIM) umožňovala lidem, kteří si nemohli dovolit běžné jízdné, využívat vagóny zdarma nebo za minimální poplatek.
Iron Ore Train si však v posledních letech získal vlivem sociálních sítí pověst „nejnebezpečnějšího vlaku světa“. TikTok, Instagram a YouTube se plnily záběry influencerů na nákladních vagónech s lyžařskými brýlemi a obličeji zakrytými šátky. To přispělo k pověsti Železného vlaku jako extrémního dobrodružství, které zkrátka musíte zažít.
Vlak, který původně sloužil k přepravě železné rudy a občas i lidem, kteří si nemohli dovolit jízdenky, postupně ztratil svůj původní smysl. Přehršel videí a clickbaitové zveličování adrenalinového zážitku lákalo další a další turisty, což mělo za následek odpověď od SNIM.
Společnost sice nezakázala jízdu vlakem, ale lidé již nesmí sedět na nákladních vagónech plných železné rudy. Jsou pro ně určeny pouze osobní vozy, které se nacházejí na konci vlaku, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících. Jakékoli zdržení nebo incident by totiž mělo obrovský dopad na ekonomiku Mauritánie.
Honba za dokonalou selfie nebo zážitek na celý život?
Ironií je, že právě tato přehnaná senzace často odrazuje lidi, kteří by chtěli zažít jízdu autenticky. Řadu cestovatelů přitom lákají spíše fascinující výhledy na Saharu v pomalém rytmu Železného vlaku, než nelegální zážitek zaručující dokonalé selfies, kterými se mohou pochlubit na sociálních sítích.
Nakonec Iron Ore Train není jen extrémní dobrodružství nebo atrakce pro senzacechtivé návštěvníky. Ti, kteří sedí v osobních vozech a nechají se unášet rytmem vlaku, zažijí Saharu tak, jak ji vnímají místní v každodenním životě – zdánlivě nekonečnou, drsnou a fascinující zároveň. Občas stojí za to zapomenout, že existují mobily, kamery a foťáky. Stačí plně vnímat pomalu ubíhající krajinu a tichou noční oblohu – takový zážitek nevylepší žádný filtr.
Zdroje: Against The Compass, Scoot West Africa,