ČD Cargo pod Tóthem? Výrazně lepší než konkurence. Německo i Polsko padlo na dno

Evropská železniční nákladní doprava procházela v uplynulých letech mimořádně složitým obdobím. Srovnání výsledků ČD Cargo s vývojem v Polsku a Německu ukazuje, že český podnik se s tlakem trhu vyrovnal mnohem lépe než jeho zahraniční konkurence. O bývalém šéfovi českého nákladního dopravce Tomáši Tóthovi se mluví jako o možném nástupci Jiřího Svobody v čele Správy železnic.

Spekulace o možném nástupu Tomáše Tótha do čela Správy železnic v posledních týdnech zesílily. Tóthovo jméno se v této souvislosti objevuje mimo jiné díky hospodářským výsledkům, kterých ČD Cargo dosahovalo během jeho pětiletého působení v čele podniku, a to v období, kdy evropská železniční nákladní doprava čelila výraznému tlaku způsobenému poklesem tradičních přeprav i proměnou trhu.

Nečekaný odchod Tomáše Tótha z vedení ČD Cargo na podzim minulého pak tento obraz dále doplňuje. Jak upozornil server PrahaIN.cz, Tóth neodcházel z vedení státního nákladního dopravce pod tlakem neúspěchu ani v důsledku politického zásahu, ale na základě vlastního rozhodnutí na konci mandátu, a to se schváleným plánem další fáze restrukturalizace. „Dozorčí rada společnosti mu dokonce poděkovala za práci, kterou pro ČD Cargo vykonal. Což nebývá zvykem,“ uvedl zdroj redakce PrahaIN.cz.

ČD Cargo: většina období v zisku

Tomáš Tóth převzal vedení ČD Cargo na konci roku 2020, tedy v době poznamenané pandemií, poklesem průmyslové výroby a postupným útlumem tradičních komodit, zejména uhlí. Přesto podnik v následujících letech vykazoval stabilní hospodářské výsledky. V letech 2021 až 2023 bylo ČD Cargo ziskové, přičemž kumulovaný zisk za toto období se pohyboval ve stovkách milionů korun. Rok 2023 zakončila společnost se ziskem přes 700 milionů korun, a to i přes již patrný pokles přepravních objemů napříč Evropou.

Očekávatelný propad zisků přišel v roce 2024, kdy ČD Cargo vykázalo ztrátu přibližně 945 milionů korun. Ta však nebyla důsledkem náhlého provozního kolapsu, ale především účetních a restrukturalizačních opatření. Podnik vytvářel rezervy, přeceňoval majetek a připravoval se na další fázi přizpůsobení trhu, který se dlouhodobě vyvíjí v neprospěch tradiční železniční nákladní dopravy. Podstatné přitom je, že ani v tomto roce se ČD Cargo nedostalo do situace platební neschopnosti, nečelilo soudní restrukturalizaci a zachovalo provozní stabilitu.

PKP Cargo v hluboké krizi

Při pohledu za hranice se nabízí srovnání s vývojem v Polsku. PKP Cargo, které v obdobném čase vedli postupně Czesław Warsewicz, Dariusz Seliga a následně Agnieszka Wasilewska-Semail, vstupovalo do první poloviny dekády jako větší a objemově silnější podnik než ČD Cargo. Do roku 2023 se mu dařilo zvyšovat tržby, ziskovost však postupně slábla.

Rok 2024 se stal pro PKP Cargo zásadním zlomem. Společnost vykázala ztrátu v řádu stovek milionů eur, prudce se propadla EBITDA a podnik byl nucen vstoupit do soudní restrukturalizace. Následovala rozsáhlá redukce nákladů, včetně propouštění tisíců zaměstnanců. Nutné byly nakonec i změny ve vedení. Opustit své místo byla nucena i předsedkyně představenstva Agnieszka Wasilewska-Semail. Zatímco ČD Cargo řešilo restrukturalizaci v rámci standardního řízení, PKP Cargo se dostalo do režimu krizového managementu.

DB Cargo neustále ve ztrátě

Ještě výraznější kontrast nabízí situace v Německu. DB Cargo dlouhodobě čelila hlubokým provozním problémům a strukturální ztrátovosti, což nakonec vedlo ke změně ve vedení podniku. Sigrid Nikutta, která stála v čele státního nákladního dopravce od roku 2020, byla v říjnu 2025 odvolána z funkce generální ředitelky po letech slabých hospodářských výsledků a kritiky restrukturalizační strategie. Podle dostupných zpráv mateřská Deutsche Bahn změnu vedení iniciovala právě kvůli tomu, že pod Nikuttiným vedením podnik nevykázal zisk a kumulované ztráty dosáhly miliard eur, což jeho konkurenceschopnost dále oslabovalo.

Nespokojenost s výsledky byla patrná nejen ve finančních číslech, ale i v tlaku odborů a interních i externích hodnoceních, která zpochybňovala efektivitu dosavadního plánu restrukturalizace. Konec Nikutty v čele DB Cargo tak znamenal, že dosavadní snahy o návrat do ziskového pásma nedokázaly přinést očekávané výsledkya že je třeba změna v řízení podniku.

Promění se spekulace v konkrétní nominaci?

V mezinárodním srovnání vychází hospodaření ČD Cargo v době působení Tomáše Tótha jako stabilní. Zatímco státní nákladní dopravci v Polsku a Německu se v daném období dostali do hlubokých krizových režimů, český podnik prošel složitými roky bez nutnosti soudních zásahů a s převahou ziskových výsledků. Právě tento rozdíl je patrný při srovnání s obdobně velkými podniky v zahraničí a vysvětluje, proč se Tóthovo jméno objevuje ve spekulacích o možném nástupu do čela Správy železnic.

Pokud by se zprávy potvrdily, přicházel by do nové role jako člověk, který zná železnici nejen teoreticky, ale i prakticky z každodenního provozu a mezinárodního prostředí. V čele ČD Cargo prokázal schopnost stabilizovat velkou organizaci a současně držet náklady pod kontrolou, aniž by to paralyzovalo její fungování. To je kombinace, která se v době tlaku na úspory ve státním sektoru ukazuje jako klíčová. I proto jeho jméno v debatách o budoucím šéfovi Správy železnic figuruje.