Polská železnice řeší, čím nahradit uhlí v přepravách. Co bude s PKP Cargo ?

Polská železnice hledá řešení, jak v době útlumu přeprav uhlí posílit sektor nákladní dopravy. Summit ukázal nutnost rozvoje intermodálních přeprav, které však samy o sobě nestačí k vyrovnání propadu.

Dne 5. listopadu 2024 se uskutečnil se pod názvem „Jal vyvézt železniční nákladní dopravu z recese?“ summit polské železnice na Ministerstvu fondů a regionální politiky. Recese nákladní železniční dopravy v Polsku v posledních letech je podobně jako jinde v Evropě velmi výrazná. V roce 2023 železnice přepravila 231,7 milionu tun nákladu, což bylo o 16,9 milionu tun méně (- 6,8 %) než v roce 2022. Údaje za leden až září negativní trend potvrzují. Za devět měsíců letošního roku bylo přepraveno 166,5 milionu tun nákladu, což je o 6,4 milionu tun (-3,7 %) méně než o rok dříve.

Jednou z příčin je green deal a jím způsobený pokles přeprav uhlí. Ve 2. čtvrtletí 2024 bylo poprvé v historii statistik vedených Úřadem železniční dopravy zaznamenáno, že železnice přepravila více železné rudy, kameniva, písku, štěrku a hlíny (16,8 mil. t) než celkově paliv - uhlí, hnědého uhlí, ropy a zemního plynu (14,7 mil. t).

Shrnujeme nejzajímavější teze: PKP Cargo pod restruktulizací

 

PKP Cargo, které je pod dohledem soudu v restrukturalizaci, chce směřovat ke zvýšení rozsahu intermodální přepravy. Úřadující generální ředitel PKP Cargo Marcin Wojewódka řekl, že jaderné elektrárny nepotřebují desítky tisíc vagonů. Wojewódka uvedl, že také z tohoto důvodu PKP Cargo musela výrazně snížit počet svých zaměstnanců, aby se přizpůsobila situaci na trhu. Nyní má PKP Cargo 10 046 zaměstnanců, když ještě na začátku července zaměstnávala 13 711 lidí.

Marek Staszek, generální ředitel DB Cargo Polska, upozornil, že potenciální objem intermodální přepravy v Polsku není dostatečně velký, aby vykryl pokles přeprav uhlí. V Polsku se v zásadě přepravuje v kontejnerech to, co přichází do našich přístavů a to, co přichází z Ukrajiny a Dálného východu. Potřebovali bychom tedy dva až tři další přístavy s objemem překládky jako Gdaňsk, abychom uhlí nahradili. 

Částečký růst PKP Cargo po dramatickém roce 2023

 

Intermodální doprava ale vykazuje v Polsku alespoň částečný růst. Po dramaticky slabém roce 2023, v němž stagnaci evropské ekonomiky doprovázela válka na Ukrajině kontejnerové přepravy začaly růst. Ve druhém čtvrtletí roku 2024 železnice intermodálním způsobem přepravila 6,9 milionu tun nákladu, což činilo 2,3 miliardy tunokilometrů. Meziroční nárůst byl 19,2 % podle hmotnosti a 16,2 % podle přepravních výkonů.

Intermodální dopravu podporuje Evropská unie. V programech se počítá se spolufinancováním nejen infrastruktury, ale i železničních vozidel. Polská vláda celkově připravila a po diskusích s Evropskou komisí schválila alokaci pro intermodální projekty (včetně postcovidového Národního plánu obnovy) v celkové výši na roky 2021-2027 1,7 miliardy PLN. 

PKP Cargo a podpora polské vlády.

 

Na konferenci vystoupil také ředitel odboru dopravních strategií ministerstva infrastruktury Adrian Mazur. Potvrdil, že železnice může počítat s podporou nové polské vlády. Musí však existovat kvalitní plánování, k čemuž chce ministerstvo využít na rok 2025 chystanou aktualizaci dopravní strategii Polska. Polská vláda bude ve prospěch železnice aktivní a využije k tomu své předsednictví v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2025. Přínos si slibuje od nedávno schváleného nařízení o dopravních sítích TEN-T a nařízení o využívání kapacity železniční infrastruktury v jednotném evropském železničním prostoru a integrace polské železnice do evropského dopravního systému.

Polish Ministry of Funds and Regional Policy meets to tackle freight rail challenges. PKP Cargo to expand intermodal transport, but industry warns coal shipment loss won't be easily offset.

— Hashtag Poland (@HashtagPoland) November 7, 2024

Masterplan for Freight Transport in Poland a návrhy nejen pro PKP Cargo

 

Na semináři byla představena studie s názvem „Masterplan for Freight Transport in Poland“, která vznikla ve spolupráci profesora Stefana Akiry Jareckého z Fakulty administrativy a sociálních věd Varšavské technické univerzity a Jakuba Majewského, prezidenta nadace ProKolej. Kromě faktické prezentace stavu železniční nákladní dopravy v Polsku obsahuje i řadu řešení pro její rozvoj. Obsahuje návrhy pro nákladní dopravce, jak se lépe orientovat na potřeby zákazníka, propagaci železničních služeb a také zmiňuje nové přepravní možnosti, kterými se železnice v Polsku dosud nezabývala. 

Podle účastníků by se měla nákladní železnice více propagovat u veřejnosti. Její možnosti nejsou u politiků známé a debata ve veřejném prostoru nakonec přispěje významně k tomu, která řešení se mohou uskutečnit a která zůstanou na papíře.

Zdroj. Izba kolejowa PL a portál wpn.pl