foto: Wikimedia commons / CC BY-SA 3.0/Nádraží Plzeň-Valcha
Mezi obcemi Nýřany, Sulkov a Valcha na Plzeňsku jsou tu a tam patrné pozůstatky zaniklé trati. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století měla zdejší Sulkovská dráha nezastupitelnou roli. Nikdy přitom nepřevážela cestující, jen uhlí a další materiál.
Koncem 19. století začaly několik kilometrů jihovýchodně od Plzně vznikat uhelné a železnorudné doly, mezi nimi například doly Sulkov a Pomocný. Spolu s nimi byla ve stejné době vybudována i trať pro přepravu materiálu do okolních hutí. Nejprve šachty s obcí Nýřany propojovala úzkokolejka o rozchodu 600 mm, na přelomu století se ale dočkala rozšíření a přestavby na koleje o normálním rozchodu.
Rychlý konec uhelné dráhy
Nová trať vedla z Nýřan až do stanice Litice, dnes známé pod názvem Valcha. Dráha tak byla i spojkou mezi domažlickou a klatovskou tratí. Prvně jmenovaná vedla přes Nýřany, Litice zase ležely na té klatovské. Doly v okolí Sulkova ale byly brzy vytěženy a už v průběhu dvacátých let 20. století postupně zavírány.
Psali jsme
Valašská vlečka, která dnes zmizela z mapy, měla osudový význam. Denně po ní proudily tisíce zaměstnanců i vagony se zbraněmi a municí.…
Pro původní účel už tak dráha nemohla sloužit. Několik let ještě fungovala jako traťová spojka nebo dokonce jen k odstavování prázdných vlaků. Od 40. let už byl v provozu v podstatě pouze úsek ze Sulkova do dnešní Valchy. Škodovy závody tudy do areálu bývalých dolů vyvážely odpadní materiál ze svých oceláren.
Úsek z Nýřan do Sulkova už ve čtyřicátých letech postupně zarůstal a konečnou pro ní byl výbuch ocelového mostu přes Vejprnický potok v roce 1945. Dodnes se neví, jestli most odstřelili Němci nebo československá armáda. Jisté ale je, že na místě zbyly jen mohutné kamenné opěry, které až v roce 2002 zlikvidovaly rozsáhlé povodně.
Psali jsme
Modernizace železničního koridoru připravila Střezimíř o pravidelný provoz vlaků. Bývalá stanice ale nezůstala opuštěná a postupně se mění…
Praktické využití měla Sulkovská dráha naposledy v devadesátých letech minulého století. Sloužila firmám jako vlečka do betonárky a uhelných skladů. Poslední souprava se po trati projela v roce 2003. Lokomotiva řady 740 tehdy byla vyzdobena nápisem „Poslední vlak“. Potom byly koleje z trati vytrhány.
Dnešní pozůstatky dráhy
Z původní dráhy se do současnosti skoro nic nedochovalo. Zbytky kolejí jsou patrné jen na několika místech, asi nejvýraznějším původním prvkem je železniční přejezd u bývalého sulkovského nákladního nádraží. Některými úseky dnes vede cesta pro pěší, jiné jsou už úplně zarostlé. Jednomu z polí u Nýřan se dodnes říká U sulkovské dráhy.
Ani stanice Valcha už dnes není v provozu. Sulkovská dráha tady dřív končila, dnes už ale nádraží nefunguje. Od roku 2021 zde osobní vlaky vůbec nestaví.
Psali jsme
Nákladní vlak v noci u Ejpovic smetl celé stádo divočáků. Zatímco lidé v diskusích vtipkují, že strojvedoucí je efektivnější než policejní…
Uhelná dráha jako hranice Protektorátu
Po zabrání Sudet nacistickým Německem procházela hranice mezi Hitlerovou Říší a Československem i částí uhelné trati. Na místě, kde dráha křižovala hlavní silnici do Plzně, byl hraniční přejezd pod kontrolou hraniční hlídky. Nýřany po Mnichovské dohodě připadly Německu, ačkoliv Němců tam mezi obyvateli žilo jen necelých 18 procent.
Kousek za bývalým mostem se skrývá další zajímavost. Terén se v těchto místech prudce svažuje, což značně komplikovalo převoz ze sulkovských šachet do Nýřan. Ubrzdit naložený vlak z kopce nebylo jen tak, údajně tak železničáři museli vlak rozdělit a svézt ho nadvakrát. Brzdaři by tak jeli nejprve s první půlkou a lokomotivou a ručními brzdami. Pro druhou část soupravy se potom museli vracet.
Zdroj: idnes.cz, nyrany.cz