foto: Trampský magazín / Public domain /Opuštěná trať
RAILTARGET prozkoumal další zaniklou trať. Tentokrát se vydáváme do míst, kde se čas zastavil. Trať z Křimova do Reitzenhainu pamatuje těžbu uhlí, drsný terén i vlaky zasypané sněhem. Provoz zde skončil krátce po válce, ale pozůstatky trati a mostů dodnes vyprávějí příběh plný mrazivé opuštěnosti.
RAILTARGET nyní odstartoval seriál zaniklých tratí. Nedávno jsme prozkoumali mrtvou trať, fantasmagorické dílo Stalina na daleké Sibiři, dnes se podíváme trochu blíže. Relativně o dost – na Krušnohorskou zapomenutou trať.
Jde o velmi opuštěné místo, kde pravidelný provoz byl přerušen hned po druhé světové válce. Koleje ale vydržely dalších 40 let. Trať vede z českého Křimova do německého Reitzenhainu. Cesta trvala necelou půl hodinu. Původně byla na trati pouze jediná zastávka Hora Sv. Šebestiána, ve 30. letech tu vznikly ještě zastávky Menhartice a Reitzenhain v Čechách. Nesmíme zapomenout zmínit, že vlaky projížděly poměrně náročným terénem, velkými oblouky a hlubokými zářezy.
„Je znám případ, že jedoucí vlak uvízl v závěji a vzápětí byl zcela zasypán, že se přes něj dalo přejíždět po lyžích. Zůstal tady několik týdnů, než přišla velká obleva a vlak vysvobodila,“ popisuje zkušenost na trati Lubomír Váně, znalec trati Křimov – Reitzenhein.
Psali jsme
Stalinův sen, vězeňská noční můra. Ano, řeč je o mrtvé trati. Uprostřed nehostinné sibiřské tajgy se nacházejí pozůstatky opuštěné železnice.…
Krušnohorská trať vznikla pro přepravu uhlí
Důvod vzniku tratě? Každého jistě zajímá, o to víc, když vznikla v roce 1875. Důvod byl strategický. Tedy aby se mohlo převážet uhlí. Tím, že byla kratší, měla menší sklon a větší možnost zatížení na nápravu, stala se důležitou spojnicí s Německem pro nákladní dopravu. To byla priorita. Osobní doprava stála až na druhém místě. Třináctikilometrový úsek prochází totiž liduprázdnou krajinou. Druhá světová válka s sebou přinesla vylidnění i kolem kraje dráhy. Po válce totiž celou oblast pohraniční postihlo vysídlení německého obyvatelstva, k němuž samozřejmě trať posloužila.
Železnici v letech 1938–1945, po obsazení pohraničí, provozovaly Německé dráhy v úseku Chemnitz - Reitzenhain – Křimov. Osud osobní dopravy byl ale brzy po válce zpečetěn. V roce 1948 byla úplně zastavena a nahrazena autobusovou dopravou. Osobní dopravu předtím zajišťoval jen motorový vůz. O pět let to začalo vypadat slibněji. Trať se zase sice začala opravovat, k jejímu obnovení ale nedošlo. Nákladní doprava vydržela o trochu déle, až do konce padesátých let. „Trať pak zůstala v provozu jako vlečka, jako odstavná kolej, pro filmaře, ale nakonec byla zrušena,“ dodává Váně.
Koleje ale na náspech zůstaly až do 80.let
„Trampové úsek z Křimova do Reitzenhainu pojmenovali jako Mrtvou trať, celých čtyřicet let od ukončení provozu totiž vypadala, že se po ní prohánějí duchové parních lokomotiv,“ konstatuje server iDnes.cz a pokračuje: „Hluboká údolí překonávaly tři monumentální příhradové ocelové viadukty. Bohužel se ani jeden nedochoval. Hraniční most byl snesen v sedmdesátých letech při stavbě přeložky silnice I/7 do NDR. Dvoupolový viadukt přes Bezručovo údolí byl odstřelen v roce 1986, poslední až v roce 1994. Dodnes se dochovaly opěrné zdi posledních dvou.“ Zbylé mostní konstrukce byly po roce 1989 rozkradeny.
Trať vede natolik opuštěným krajem, že i desítky let po její likvidaci jsou pozůstatky viditelné snad na každém kroku. Po náspu lze dojít až k nejmonumentálnějším zbytkům opěrných zdí mostu přes Bezručovo údolí.
Zdroje: iDnes.cz; Prazsketramvaje.cz