Evropská krize nákladní železniční dopravy: ČD Cargo zdvihá varovný prst

Aktuální krize v nákladní železniční dopravě prorůstá zěměmi po celé Evropě. Tomáš Tóth, šéf národního nákladního dopravce ČD Cargo v návaznosti na propady přeprav plánuje zásadní restrukturalizaci.

Evropský nákladní železniční trh prochází rozsáhlou krizí spojenou s úbytkem poptávky po tradičních komoditách, jako je například hnědé uhlí. Svědčí o tom i současná situace u nás: O restrukturalizaci a „ztenčovacím procesu“ největšího českého železničního nákladního dopravce ČD Cargo promluvil otevřeně v rozhovoru pro Seznam Zprávy předseda představenstva společnosti Tomáš Tóth.

ČD Cargo: Zájem o uhlí klesá

Krizi nákladní železniční dopravy ilustruje zejména snižující se poptávka po převozu hnědého uhlí. Tóth v rozhovoru zmiňuje, že zatímco v roce 2022 převezlo ČD Cargo 11 milionů tun této komodity, v roce 2024 to bylo jen 6 milionů tun. Klesající tendence v přepravě uhlí souvisí s plány Evropské unie na dekarbonizaci, která je součástí balíku ekologických iniciativ tzv. Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Šéf ČD Cargo @toth_cdc hovořil na Seznam Byznys o situaci na trhu železniční nákladní dopravy nejen v České republice. ČD Cargo již od loňského roku reaguje na pokles přepravních objemů. //t.co/2CCZby8eI9

— ČD Cargo, a.s. (@CDCargo) April 10, 2025

 

Redukce v ČD Cargo probíhá nejen v pesonální oblasti, ale i v rámci vozového parku, který aktuálně čítá 22 tisíc nákladních vozů a 750 lokomotiv. Po loňském snížení počtu vagónů o 520 kusů se letos počítá s osekáním o dalších minimálně 1400 kusů. Tóth k tomu ve zmíněném rozhovoru dodal, že „to číslo nemusí být konečné, jedná se například o vozy na přepravu uhlí, která už nebude pokračovat“. Podobně na tom jsou i lokomotivy: ČD Cargo letos plánuje prodat, nebo sešrotovat 80 kusů.

 

Vlaky jako ekologičtější způsob nákladní dopravy

Propad v železniční nákladní dopravě má za následek rostoucí počet kamionů, které jsou oproti železnici rychlejší a na krátké vzdálenosti i levnější. Železniční doprava však oproti té silniční nabízí větší spolehlivost a udržitelnost, která je klíčovým aspektem Green Dealu. Podle statistik serveru Our World in Data představuje silniční nákladní doprava 15 % veškerých emisí CO₂, zatímco železniční pouhé 1 %.

Je proto paradoxní, že se železnice ocitá na druhé koleji, ačkoliv by měla být více podporována jako mnohem ekologičtější způsob přepravy. Ostatně, zlepšování železniční infrastruktury zmiňuje i tisková zpráva Evropské komise ke Green Dealu. Následkem lepších tratí má být přilákání většího počtu dopravních společností na železnici.

Problémy na železnici v celé Evropě

V rámci zvyšování poptávky po kamionech nikoho nemůže překvapit, že i náš největší nákladní železniční přepravce bije na poplach. Proces ztenčování, jak sám Tóth plíživou krizi v nákladním železničním sektoru označuje, se nevyhýbá ani dalším národním společnostem v Německu (DB Cargo) nebo v Polsku (PKP). Dopady na nákladní železniční společnosti přitom mohou být i mnohem drtivější, jako tomu bylo v případě francouzského Fret SNCF.

Jedním z velkých zákazníků ČD Cargo byla ostravská hutní společnost Liberty, pro kterou národní dopravce převážel až 5 milionů tun oceli ročně. Liberty se v posledních letech zadlužila a v loňském roce se dostala do insolvence. Podle informací serveru iDnes se počet zaměstnanců společnosti snížil od loňského roku o téměř dvě třetiny. Konec Liberty byl tedy pro ČD Cargo velkou ránou, která přispěla k aktuální nepříjemné situaci.

Tomáš Tóth je klíčovým manažerem v železničním sektoru. Fakt, že evropské téma krize nákladní železniční dopravy otevřel i v České republice, může mít za následek podobná prohlášení ze strany dalších dopravců. Obzvlášť s přihlédnutím ke skutečnosti, že aktuálně probíhá zveřejňování hospodářských výsledků.