Čtyřicet vagonů týdně: Takhle Jáchymov tajně krmil jaderný program SSSR

Každý týden odjížděl do Sovětského svazu vlak naložený uranovou rudou. Cenná surovina z Jáchymova pomáhala formovat svět studené války. Za její těžbou se však skrýval příběh tvrdé práce, věznění i lidského utrpení.

Na začátku padesátých let odjížděl z Československa do Sovětského svazu přibližně jeden vlak týdně složený ze čtyřiceti vagonů uranové rudy. Uran z okolí Jáchymova totiž pomáhal Sovětskému svazu budovat jeho jaderný program. Těžba si ale vyžádala nejeden život. Za těmito transporty se totiž ukrývají také příběhy tisíců válečných zajatců a politických vězňů, kteří rudu těžili v náročných podmínkách krušnohorských dolů.

Jáchymov a jeho nový význam

Železniční spojení mezi Ostrovem nad Ohří a Jáchymovem fungovalo už řadu let před druhou světovou válkou. Teprve poválečné období železniční trati přidělilo nový význam. Sovětský svaz měl mimořádný zájem o uran, který se v jáchymovských dolech těžil. Bylo potřeba přepravit velké množství nákladu, a právě k tomu perfektně posloužila železnice. Původně regionální trať, sloužící k osobní dopravě místních a lázeňských hostů se tak stala důležitou součástí pro převoz uranu.

Uran z Jáchymova putoval na východ

Uran vytěžený v okolí Jáchymova nekončil v československých továrnách. Většina produkce mířila do Sovětského svazu, který se po druhé světové válce snažil co nejrychleji posílit své postavení mezi světovými mocnostmi. Právě uran představoval jednu z klíčových surovin pro rozvoj sovětského jaderného programu. Z Krušných hor tak pravidelně odjížděly transporty materiálu, který měl pro Moskvu mimořádnou hodnotu.

Čtyřicet vagonů uranu týdně

Na začátku padesátých let odjížděl z Československa do Sovětského svazu přibližně jeden vlak týdně složený ze čtyřiceti vagonů uranové rudy. V jednom vagonu bylo naloženo zhruba patnáct tun uranu. Uran z okolí Jáchymova patřil mezi strategické suroviny své doby a hrál důležitou roli při budování sovětského jaderného programu. Za těmito transporty se však skrývá také příběh tisíců válečných zajatců a politických vězňů, kteří rudu těžili v náročných podmínkách krušnohorských dolů.

Zajatci a političtí vězni v dolech

V prvních poválečných letech byli do uranových dolů nasazováni němečtí váleční zajatci. Po nástupu komunistického režimu je však začali ve stále větším počtu nahrazovat političtí vězni. Do pracovních táborů se dostávali lidé odsouzení za odpor vůči režimu, pokusy o útěk za hranice nebo na základě vykonstruovaných obvinění. V okolí Jáchymova postupně vznikla síť táborů, mezi které patřily například Rovnost, Bratrství, Nikolaj nebo Eliáš.

Zrušení jáchymovské trati

Časem se ale uranové bohatství zmenšovalo a význam jáchymovských dolů začal klesat. Těžba se přesouvala do dalších lokalit a objem přeprav už nebyl tak vysoký jako v době největšího rozmachu. Význam tratě mezi Ostrovem nad Ohří a Jáchymovem proto postupně slábl, nakonec došlo k jejímu zrušení a trať zanikla. Dnes po bývalé železnici zůstávají jen připomínky v krajině a vzpomínky na dobu, kdy po ní projížděly vlaky s jedním z nejcennějších nákladů své éry. Přesto její příběh zůstává důležitou součástí historie české železnice i období studené války.

Zdroje: michalkupsa.cz, vlaky.net, lidovky.cz, zdarbuh.cz, podzemi.solvayovylomy.cz