Černé moře pod palbou: Rusko i Ukrajina zachraňují vývoz obilí po železnici

Rostoucí útoky v Černém a Azovském moři ze strany Ukrajiny i Ruska nutí obě strany hledat nové cesty pro vývoz obilí. Rusko zvyšuje přepravu k baltským přístavům, Ukrajina zase posiluje železniční trasy přes západní hranici. Objemy přeprav se zvyšují i směrem na Slovensko.

Jak uvedl server Reuters, ukrajinské dronové útoky na ruskou přístavní infrastrukturu a lodě komplikují vývoz obilí přes Černé a Azovské moře. Ruští obchodníci proto hledají náhradní cesty. Jednou z nich je železniční přeprava do ruských přístavů v Baltském moři, odkud může být obilí dále vyváženo po moři.

Ruské obilí míří do baltských přístavů

Rostoucí význam baltských přístavů potvrzují i vyšší objemy přeprav. V minulé exportní sezoně, od července 2025 do června 2026, Rusko přepravilo přes přístavy v Azovském a Černém moři 46,3 milionu tun obilí. To představovalo přibližně 90 procent jeho celkového námořního vývozu. Ruské baltské přístavy přitom odbavily jen kolem milionu tun.

V posledních měsících se však situace mění. Podle informací Reuters dosáhly do 18. srpna požadavky na železniční přepravu obilí do ruských baltských přístavů už pěti milionů tun, převážně s dodáním v srpnu a září. Pro černomořské přístavy Novorossijsk a Tuapse šlo o šest milionů tun.

Jak uvedl Reuters, ruské baltské přístavy mohou podle odhadů odbavit až sedm milionů tun obilí ročně. Rusko proto hledá nové možnosti přeprav také v Lotyšsku a dalších pobaltských zemích.

Přes pobaltské státy by podle odhadů mohlo v této sezoně projít pět až šest milionů tun ruského obilí, případně až deset milionů tun, pokud by byly využity také estonské přístavy. Jde o paradoxní situaci, jelikož ruské obilí míří přes země, s nimiž má Moskva kvůli probíhající válce mimořádně napjaté vztahy.

Bezpečnější cestu pro obilí hledá i Ukrajina

Podobný problém řeší také ukrajinská strana. Kiyv Post v polovině srpna informoval o jednáních mezi Ukrajinou a Moldavskem o možném otevření další železniční cesty pro ukrajinské obilí. Nově by mohl náklad mířit do rumunského přístavu Constanța. Důvod byl přitom stejný: obavy o bezpečnost.

Ukrajinské přístavy v Černém moři totiž čelí rostoucím ruským útokům a Kyjev tedy hledá bezpečnější alternativu. Ukrajina proto požádala Moldavsko o padesátiprocentní slevu z běžného železničního tarifu pro přepravu obilí přes Moldavsko do rumunské Constanty. Kišiněv naopak požadoval garance, že bude zajištěn dostatečný objem přeprav.

Podle bývalého šéfa Moldavských železnic Olega Tofilata by tento železniční koridor mohl zvládnout až 4,5 milionu tun ročně. Ukrajina odhaduje, že by trasa mohla pokrýt zhruba desetinu celkového ukrajinského exportu obilí.

Podle webu Rail.Insider vzrostly v srpnu oproti červenci objemy přeprav obilí také na hranicích Ukrajiny a Slovenska, a to o 23,5 vagónů denně na aktuálních 40,4 vagónů denně. Nárůst byl zaznamenán také na hranici Ukrajina–Polsko (47 vagónů denně z červencových 33,4) a Ukrajina–Maďarsko (44,7 vagónů dennně z  čevencových 38,9).