EU version

ČD Cargo přivezlo do ČR vlak DAC4EU. Dopravci nešetřili argumenty. Je implementace DAC reálná?

ČD Cargo přivezlo do ČR vlak DAC4EU. Dopravci nešetřili argumenty. Je implementace DAC reálná?
foto: Archiv/ČD Cargo přivezlo do ČR vlak DAC4EU. Dopravci nešetřili argumenty. Je implementace DAC reálná?
26 / 07 / 2022

Testovací vlak projektu DAC4EU přijel do České republiky a přivezl s sebou i řadu velkých otazníků. V Brně proběhla pod záštitou národního nákladního dopravce, ČD Cargo, prezentace vlaku spojeného automatickými spřáhly. Je však tento projekt připraven na implementaci do reálného provozu? O tom na místě diskutovali zástupci české i slovenské odborné veřejnosti.

V první části programu se mohla odborná veřejnost seznámit s prezentací vlaku DAC4EU a reálně v provozu vidět, jak se vagony spojují a rozpojují. To se však neobešlo bez technických problémů. Díky tomu byla oproti standardním spřáhlům doba spojení a rozpojení vozů někdy až dvojnásobná.

 Po praktické části následovala prezentace šéfa největšího nákladního dopravce v ČR, ČD Cargo, která se zaměřila na aktuální stav v rámci DAC a zmínila také aspekty důležité pro implementaci tohoto projektu. „Nejsem odpůrcem automatického digitálního spřáhla. Musí se ale vyřešit všechny problémové body a tento projekt musí být ze 100 % kofinancován,“ uvedl v prezentaci věnované tématu DAC předseda představenstva ČD Cargo, Tomáš Tóth. ČD Cargo je přitom mezi evropskými státy světlou výjimkou. Od roku 2013 je státní cargo v zisku, financování DAC si ale i tak Tóth bez zajištění zdrojů z EU nedovede představit.

Testovací vlak DAC4EU s sebou do českého železničního sektoru přivezl řadu otazníků. Prvním a nejzásadnějším z nich je právě otázka financí. Doposud totiž nebyl nákladním dopravcům představen žádný dotační scénář v rámci, kterého by bylo možné přestavbu na moderní spřáhla financovat. S tím souvisí i další problém, kterým je přestavba vozů vyrobených po roce 2007. Právě v tomto roce byla zrušena původní norma UIC z roku 1974, na základě, které měly mít všechny nově vyrobené vozy přípravu na automatické spřáhlo. Současné nároky na moderní vozy však vedly výrobce a konstruktéry k postupnému odlehčování vozů. Díky tomu se upustilo i od přípravy pro automatické spřáhlo. ČD Cargo i další dopravci tak dnes mají ve svém vozovém parku moderní, lehké vagony, například technologie Innofreight, které ale nejsou na DAC přestavitelné. Jen ČD Cargo má takových vozů ve svém vozovém parku na dva tisíce.

Dalším na to navazujícím problémem je přestavba starších nákladních vozů, které nejsou na českých ani slovenských železničních tratích ničím výjimečným. Přestavba jednoho vagonu na DAC vyjde zhruba na třičtvrtě milionu korun. Díky tomu by mohlo dojít k paradoxním situacím, kdy by hodnota přestavby vozu na automatické spřáhlo předčila hodnotu vozu jako takového. Jakým způsobem se bude tento problém řešit? Budou snad dopravci a majitelé vozů dostávat nějaké speciální „šrotovné“, díky kterému by si mohli pořídit nové vozy? Přestavbu nákladních vozů komplikuje i současný schvalovací proces. Přestavbu každého typu vozu musí schválit ERA. Aktualizovat plány k desítky let starým vozům o DAC však může být v některých případech téměř nemožné.

Čeští dopravci přitom mají srovnání s podobně velkým projektem. Tím je právě probíhající instalace ETCS. Implementace DAC do provozu bude ještě složitější. Nákladních vozů je totiž na českých kolejí třicet krát více než lokomotiv. Nákladní dopravci přitom po zkušenostech ETCS ví, co nesmí připustit. Různost spřáhel v provozu. Jednotlivé typy spřáhel navíc od jiných výrobců mezi sebou totiž nekomunikují. Cílem by tak měla být především naprostá unifikace spřáhel, která budou v provozu. Nejlepším řešením pro nákladní dopravce by přitom mělo být postupné zavádění spřáhel tzv. cílové verze, které mohou dopravcům nabídnout řadu přidaných funkcí (např. EP brzda).

Předseda představenstva ČD Cargo ve své prezentaci zmínil ještě jeden velmi zásadní faktor. Jaká pravidla budou v Evropě platit pro nákladní vlaky, které přijedou ze zemí mimo Evropskou unii, například z Turecka, jehož přístavy zažívají díky válce na Ukrajině velký boom v rámci kombinované dopravy? Další otázka nastává, pokud pojedou vozy českých dopravců mimo členské státy. To je přesně případ ČD Cargo a jeho dceřiné společnosti ČD Cargo Adria, která si podmaňuje balkánský trh a její vozy denně právě do Srbska jezdí.

Prezentace testovacího vlaku DAC4EU se zúčastnili mimo jiné zástupci Drážního úřadu nebo slovenského národního nákladního dopravce, ZSSK CARGO. Mezi diskutujícími nechyběl ani prezident Svazu dopravy a výkonný ředitel sdružení ŽESNAD.CZ, Oldřich Sládek. Pozvání přijal i výkonný ředitel slovenského sdružení nákladních dopravců AROS RAIL SK, Patrik Benka i předseda SPV, Pavel Škarabela. Na místě byl přítomen také Libor Lochman, ambasador DAC. Právě účast sdružení, která zastupují celý nákladní železniční trh je klíčová v komunikaci společného postupu, jehož výsledkem by mělo být vyřešení všech problémových otázek spojených s implementací DAC.

Digitální automatické spřáhlo, které má být od roku 2030 součástí provozu na evropské železniční nákladní síti je bezesporu tématem, které budí velké emoce. ČD Cargo bude mít možnost tento vlak testovat po dva týdny. Z toho osm dní by mělo probíhat testování na trati, 2-3 dny by měly být věnovány posunům v ranžíru.

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace