foto: TOP 09 / Public domain/Markéta Pekarová Adamová / Michal Kučera
Vrchol pokrytectví předvádí poslanec TOP 09 Michal Kučera zvolený za Ústecký kraj. Veřejně hovoří o podpoře alternativních energetických zdrojů, vychvaluje výhody vodních elektráren, ale sám blokuje projednání česko-německé smlouvy o splavnění Labe, která počítá s výstavbou hydroelektrárny na jezu u Děčína.
Poslanec Michal Kučera na čtvrteční mimořádné schůzi k nárůstu cen energií přirovnal ČR ke skanzenu a uvedl, že vysoké ceny energií jsou způsobeny zaostáváním energetiky. „Nepamatuju si, že by se u nás za 8 let otevřela nějaká vodní elektrárna,“ uvedl Kučera.
Na pohotový dotaz redakce RAILTARGET, zda si neprotiřečí, poslanec TOP 09 nereagoval a svou odpověď redakci nezaslal ani do pondělního dopoledne.
Paradoxně je to právě Michal Kučera, který se spolu s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou a náměstkem Ministerstva životního prostředí, Tomášem Tesařem, účastnil schůzky se zástupci rejdařů, kteří se zasazují o schválení Česko-německé smlouvy o splavnění Labe, jejíž součástí může být i výstavba jezu u Děčína s hydroelektrárnou. Kučera se stejně jako zbytek TOP 09 stavěl proti.
„Sdělili nám, že jsou prostě proti z politických důvodů, že to mají v programu. Neuznávají ani argumenty Green Dealu, které povídají do médií, tedy, že jestli chceme snižovat emise, musíme jít cestou elektráren na obnovitelné zdroje. Vodní elektrárny jsou absolutně bezemisní. Vím o třech soukromých investorech, kteří by tu hydroelektrárnu zaplatili klidně ze svého, čímž by stát ušetřil,“ uvedl pro RAILTARGET Lukáš Hradský, předseda Sekce vodní dopravy Svazů průmyslu a dopravy, který se schůzky účastnil. Podle něj může být za odmítavým stanoviskem i osobní podjatost náměstka Tesaře, který se před lety dostal do konfliktu s jedním z rejdařů.
Že TOP 09 jinak mluví a jinak koná potvrdila přímo Pekarová minulý týden v pořadu interview ČT, kdy na dotaz redaktora odpověděla: „My jsme přišli jako TOP 09 s plánem, jak nakopnout ekonomický růst. Chceme například urychlení výstavby klíčových staveb, ať už v infrastruktuře, jako jsou silnice, železnice, tak také v energetice, chceme více obnovitelných zdrojů v energetice,“ tvrdila Pekarová do televize.
Více zde.
Na dotaz redakce RAILTARGET, proč více než dva roky blokuje projednání Česko-německé smlouvy uvedla, že: „Projednání jakéhokoliv materiálu na plénu sněmovny nemůže blokovat jedna osoba, tedy ani já, byť jsem v pozici její předsedkyně… Na projednání smlouvy jistě dojít může, nicméně ani to nemění nic na postoji TOP 09 v nutnosti prověřit smysluplnost jezu na Labi a jeho ekonomický přínos a přínos k rozvoji regionu. Samotná výstavba jezu musí být ku prospěchu celé České republiky“.
Smysluplnost jezu je však podle Hradského stoprocentní. „Kromě přínosu hydroelektrárny naše lodě vozí tisíce tun uhlí, soli, kazivce a dalších komodit, které se kvůli nesplavnosti řeky ve většině roku musí překládat v Magdeburgu na vlaky. Tím se zboží pro zákazníky prodražuje. Kdybychom měli splavnost 300 dní v roce, tak jak garantuje Česko-německá smlouva, byla by situace jiná. Navíc by došlo k rozvoji pracovních míst,“ přikládá výčet bonusů Hradský.
Smlouvu i výstavbu dlouhodobě podporuje za ODS ústecký poslanec Karel Krejza. „Nejde jen pracovní o místa v loděnicích ale třeba i v rozvoji cestovních ruchu na řece a další přidané hodnoty. Už jsem jednal o zrychlení projednání smlouvy s vedením ODS a doufám, že se to dostane na pořad jednání co nejdříve“, uvedl pro RAILTARGET Krejza. Také STAN vydal před časem stanovisko, ve kterém výstavbu podporuje. Tím je většina nejen v koalici, ale i v opozici. Výstavbu podporuje i bývalý šífař Jaroslav Foldyna z SPD, tak kupříkladu i stínový ministr dopravy za ANO, Martin Kolovratník. Většina koalice s podporou opozice znamená, že smlouva by byla schválena. Poté by došlo ke vzniku Česko-německé komise, která by měla dozorovat nad kompenzačními opatřeními.
Výhod je celá řada
Šéfka TOP 09 Pekarová pravděpodobně neví, nebo jí je zamlčována analýza, kterou nechalo zpracovat Ředitelství vodní a dopravní cesty v roce 2022. Tu zpracovalo VÚT v Brně s názvem „Komplexní vyhodnocení ekonomické efektivnosti veřejných investic do rozvoje infrastruktury vodních cest vhodných pro nákladní vnitrozemskou dopravu v ČR“. Součástí analýzy je i jez v Děčíně. Zde se v závěru píše: „Zpracovatelé této studie doporučují projekt k realizaci, neboť splňuje ekonomické požadavky z hlediska stanovených ekonomických indikátorů. Z analýzy citlivosti rovněž vyplývá dostatečná robustnost projektu“.