EU version

Úspěšný hejtman předsedou strany? Grolich může změnit styl lidovecké politiky

Úspěšný hejtman předsedou strany? Grolich může změnit styl lidovecké politiky
foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0/Jan Grolich
28 / 01 / 2026

Do boje o předsednický post KDU-ČSL se chystá vstoupit jihomoravský hejtman Jan Grolich. Pokud uspěje, může to znamenat nejen personální změnu ve vedení strany, ale i posun v tom, jak lidovci řeší témata infrastruktury, dopravy i pokračování koalice SPOLU.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich chystá oznámit kandidaturu na předsedu KDU-ČSL, informaci přinesly jako první Seznam Zprávy. Učinit by tak měl na tiskové konferenci svolané na středu. Pokud by byl zvolen a skutečně by nahradil současného předsedu Marka Výborného, mohlo by jít o výrazný posun v tom, jakým způsobem strana komunikuje a také jak se staví k infrastruktuře a dopravě, která patří k pravidelně komunikovaným tématům oblíbeného hejtmana.

Pravidelně vystupoval na pódiu, Grolich svoje zkušenosti využívá i v politice

Grolich se v české politice dlouhodobě vymyká způsobem komunikace. Nespoléhá jen na tiskové zprávy nebo strohé statusy, ale jako jeden z prvních začal systematicky využívat sociální sítě, kde pravidelně natáčí videa a otevřeně reaguje i na nepříjemné dotazy spoluobčanů. Často přitom volí civilní, místy až lehce divadelní formu, která je mu vlastní. Není to náhoda, ještě několik let zpátky se věnoval stand-up vystupování, což je na jeho projevu dodnes znát.

Právě schopnost mluvit srozumitelně a často i s nadhledem patří k důvodům, proč je na jižní Moravě mimořádně populární. A zároveň k důvodům, proč se o něm dnes mluví jako o možném budoucím lídrovi celé strany, která v posledních letech zažívá jedno z těžších období své existence.

I nepříjemná témata patří ven. Třeba neúspěch s dotací na bateriové vlaky

Důkazem, že se Grolich nevyhýbá ani komplikovaným tématům, je jeho nedávná komunikace kolem neúspěšné žádosti Jihomoravského kraje o dotaci z Modernizačního fondu na nové bezemisní vlaky. Kraj v soutěži neuspěl kvůli nastavení jediného hodnoticího kritéria, měrné dotační náročnosti v korunách na kilowatthodinu. “V minulé výzvě jsme uspěli a vysáli i spoustu peněz, které byly připraveny i pro ostatní kraje. Ty ale nebyly připravené. Teď už připravené byly, soutěž byla tvrdší a my jsme skončili třetí pod čarou,” komentoval Grolich neúspěch v dotační výzvě ve videu z 11. prosince minulého roku.

Namísto obvyklého mlčení nebo přesouvání odpovědnosti na stát Grolich situaci veřejně vysvětloval ve videích, kde otevřeně popsal, proč kraj skončil pod čarou, a přiznal, že to znamená krátkodobé pozastavení snahy o bezemisní budoucnost dvou neelektrifikovaných tratí, na kterých nové bateriové vozy měly jezdit. Podle Grolicha má kraj v plánu místo nich pořídit sice moderní, ale dieselové vlaky. Právě tahle otevřenost vůči veřejnosti je v krajské i celostátní politice stále spíše výjimkou. K tématu jsme s hejtmanem Jihomoravského kraje natočili rozhovor, který vyjde v nejbližší budoucnosti. V exkluzivním rozhovoru popisuje možný nový předseda KDU-ČSL také vztah k vysokorychlostním tratím i nedostatky fungování Správy železnic.

Jihomoravský kraj po vedením Grolicha chystá největší dopravní stavbu v historii

Železnice samozřejmě není jedinou oblastí dopravy, kterou Grolich řeší. Jihomoravský kraj se pod jeho vedením připravuje i na realizaci silničního obchvatu Blučiny, který je označován za největší dopravní stavbu v historii kraje. Vyjít by měla na 700 milionů korun. „Opravdu bylo potřeba najít odvahu, protože nakonec se vysoutěžilo o třetinu levněji, ale původní cena byla přes miliardu. 470 milionů půjde z evropských peněz a zbytek dokryjeme z rozpočtu kraje,“ doplňuje náměstek hejtmana Jiří Crha z ODS. Projekt má zásadně ulevit přetíženým obcím na jih od Brna a ukazuje, že krajská dopravní politika se neomezuje na jeden mód dopravy, ale snaží se řešit celé území systémově.

Zároveň ale platí, že právě železnice patří k oblastem, kde se Jihomoravský kraj dlouhodobě snaží hrát aktivní roli, ať už jde o obnovu vozidel, integraci dopravy nebo tlak na stát v otázkách infrastruktury.

Lidovci na rozcestí. SPOLU, nebo sami?

O možném posunu Jana Grolicha do čela lidovců se v zákulisí mluvilo už výrazně dříve. Poprvé se jeho jméno začalo vážně skloňovat po krajských volbách na podzim roku 2024, v nichž na jižní Moravě dosáhl jednoho z nejlepších výsledků v rámci celé republiky. Právě tehdy zaznívaly z vedení strany i z regionálních organizací hlasy, že by měl svůj politický kapitál zúročit i na celostátní úrovni. Grolich se ale v té době rozhodl jinak a dal přednost pokračování v čele Jihomoravského kraje. „Díky silnému mandátu, který jsem od voličů získal, si uvědomuji, jaké tady na jihu Moravy mám závazky, a rozhodl jsem se, že nebudu kandidovat na předsedu KDU-ČSL,“ odmítl tehdy vstup do vedení strany.

Pokud Grolich tentokrát kandidaturu skutečně oznámí a uspěje, čeká ho složitý úkol i uvnitř strany. KDU-ČSL dnes stojí před strategickou otázkou, zda pokračovat v úzké spolupráci v koalici SPOLUODSTOP 09, nebo se více osamostatnit a znovu si budovat vlastní politickou identitu. Sám Grolich ve svých vyjádřeních dlouhodobě zastává názor, že by se koalice SPOLU měla pro tuto chvíli rozdělit a každá ze stran by měla mít možnost následující tři roky bojovat o voliče samostatně. Před volbami by se pak mohlo potenciálně uzavřít obnovené spojenectví.

Jeho zvolení do čela strany by pravděpodobně znamenalo, že by se v budoucnu objevil i v Poslanecké sněmovně. V české politice je totiž dlouhodobým zvykem, že předseda parlamentní strany vede stranu do voleb do Poslanecké sněmovny. Pro Grolicha by to znamenalo první přesun z regionální politiky do celostátní roviny. Porovnávat lze například s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem. Jako úspěšný regionální politik uspěl ve volbách do čela strany, a přesto že se mu z jedné z nejvyšších pozic na pražském magistrátu nechtělo, nakonec do poslaneckých lavic usedl.

Silná pozice na jižní Moravě jako významný argument

Z pohledu lidovců má Grolich jednu zásadní výhodu: výsledky. Na jižní Moravě je KDU-ČSL pod jeho vedením už podruhé za sebou druhou nejsilnější stranou v krajském zastupitelstvu a Grolich je druhé volební obdob po sobě hejtmanem. Předtím strávil deset let jako starosta Velatic, kombinuje tak silnou komunální a krajskou zkušenost.

Právě kombinace politického výkonu, srozumitelné komunikace a ochoty mluvit i o nepohodlných tématech, včetně neúspěchů, z něj dnes dělá jednu z nejvýraznějších postav současné regionální politiky. Pokud se jeho kandidatura do čela lidovců potvrdí, půjde o další test, zda lze přístup z krajů přenést i na celostátní úroveň. A pro voliče KDU-ČSL to bude jasný signál, jakým směrem se chce strana v následujících letech vydat.

Aktualizace: Jan Grolich ve středu 28.1. skutečně oznámil kandidaturu na předsedu strany KDU-ČSL. 

Tagy