foto: Rail Baltica /Rail Baltica
Estonsko, Lotyšsko a Litva spojily síly a chtějí od Evropské unie další miliardy eur na výstavbu železnice Rail Baltica. Strategický projekt má propojit Pobaltí s Polskem a dále na jih Evropy. Jenže termíny se posouvají, náklady rostou a v Lotyšsku projekt čelí i vyšetřování kvůli možnému zneužití peněz.
Ministerstva dopravy a infrastruktury Litvy, Lotyšska a Estonska požádají o dodatečné financování EU pro železniční projekt propojující baltské státy od severu k jihu k polské hranici. Projekt s názvem Rail Baltica získá od ministrů dopravy všech tří zemí společnou podporu při získání dalších evropských finančních prostředků. Ministři podepsali v úterý ve Vilniusu společné prohlášení, podle kterého budou o dlouhodobém financování z EU a z dalších zdrojů vyjednávat a vystupovat společně.
Rail Baltica žádá další evropské financování
Cílem je urychlit výstavbu Rail Baltica. Její zasmluvněné financování s touto sedmiletou finanční perspektivou EU skončí a v novém programovém období bude Rail Baltica potřebovat další financování. Cílem je projekt dokončit a zprovoznit jej do roku 2030. Pobaltí se tím propojí s Polskem, které po vybudování svých úseků VRT směrem do ČR otevře spojení na jih Evropy.
S výhledem obtížných jednání o budoucím finančním rámci EU uvažují ministři baltských států o společném úvěrovém rámci, v němž by jako záruku nabídli budoucí financování ze strany EU. Premiér Litvy Gintautas Paluckas uvedl, že finanční deficit celého projektu Rail Baltica činí v současné době přibližně 11 miliard €.
Ve společné zprávě zveřejněné v červnu loňského roku auditorské orgány uvedly, že na realizaci plánovaných prací ve třech zemích by mohlo být zapotřebí dalších 10–19 miliard EUR, z toho 8,7 miliardy EUR pouze v Litvě. Dokončení Rail Baltica mezi hlavními městy Estonska, Lotyšska a Litvy bylo původně plánováno na rok 2025. Vzhledem k prudkému nárůstu nákladů a značným zpožděním však bylo datum dokončení posunuto na rok 2030.
Psali jsme
ACRI - Asociace podniků českého železničního průmyslu podporuje postup, který zvolil při vyhlášení tendru na modernizaci klíčové železniční infrastruktury…
Konkurence o evropské peníze roste
Polská stavební a investiční společnost pro CPK již vyhlásila výběrové řízení na zhotovitele pro první ze dvou úseků - 100 kilometrů dlouhou železnici, která propojí polská města Bialystok a Elk. Dokončení se předpokládá do roku 2029 a druhý úsek k hranici s Litvou, který propojí polskou síť s Rail Baltica, by měl být dokončen do roku 2030. Cena 100 km trati se odhaduje na 1,3 mld. €
Litva, Lotyšsko a Estonsko chtějí společný úvěrový rámec
Estonsko, Lotyšsko a Litva dosud disponují širokorozchodnými železnicemi z dob Sovětského svazu a projekt Rail Baltica pro ně proto znamená zásadní dopravní, ale i geopolitickou prioritu. Navzdory tomu se potýká s problémy především v Lotyšsku: v prosinci zahájila prokuratura vyšetřování možného zneužití veřejných prostředků přidělených na projekt Rail Baltica. Parlamentní vyšetřovací komise v Lotyšsku zjistila, že hrubá nedbalost a neschválené změny projektu vedly ke čtyřnásobnému navýšení nákladů lotyšského úseku ze 6 miliard € na téměř 24 miliard €.
Psali jsme
Minulý týden se delegace poslanců z Pobaltí setkala s lotyšským ministrem dopravy Kasparsem Briškensem a zástupci dodavatelských organizací…
Zpoždění Rail Baltica a nároky na financování
Zpoždění projektu Rail Baltica a ohlášené nároky na dodatečné financování mohou znamenat ve svém důsledku další zvýšení konkurence a boje o spolufinancování železničních projektů v Evropě, což se týká zejména Správy železnic a jejích dalších partnerů ve střední Evropě. Ke Španělsku a Portugalsku, Itálii a Rakousku se s argumentací „nejprve je nutné dokončit rozpracované projekty“ přidávají i Baltské státy a tlak na rozpočet EU bude v příštím sedmiletém finančním období enormní.
Na projektu Rail Baltica se podílejí i české firmy, například firma AŽD dodává řídící a zabezpečovací zařízení. Úspěšné jsou také polské firmy v čele s Budimex SA, která se netají ambicemi stát se významným zhotovitelem významných částí středoevropské sítě vysokorychlostních železnic. Na počátku projektu se EU rozhodla svěřit dohled nad Rail Baltica bývalému komisaři EU za ČR Pavlu Teličkovi. Telička funkci koordinátora železničního koridoru TEN-T Rail Baltica vykonával téměř osm let.
Zdroj: lrt.lt