EU version

Pražská povolební ruleta. Trumfy drží hnutí STAN, Piráty dohánějí špatné vztahy

Pražská povolební ruleta. Trumfy drží hnutí STAN, Piráty dohánějí špatné vztahy
foto: Facebook: Petr Hlaváček - náměstek pro rozvoj/Petr Hlaváček (STAN)
12 / 10 / 2026

Komunální volby v Praze přinesly vítězství hnutí STAN, ale také složitou povolební matematiku. Zatímco hnutí ANO míří do opozice, o podobě nového vedení magistrátu rozhodnou jednání mezi čtyřmi dalšími subjekty.

Pražské komunální volby vyhrálo hnutí STAN vedené architektem a dosavadním náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem. Starostové získali 23,16 procenta hlasů a 17 mandátů v 65členném zastupitelstvu. Jen těsně za nimi skončila koalice Spolu pro Prahu tvořená ODS a TOP 09, která obdržela 22 procent hlasů a rovněž 17 mandátů. Třetí místo obsadila Praha sobě se ziskem takřka 18 procent hlasů a 13 zastupiteli. Následuje hnutí ANO se 14,36 procenta a 11 mandáty. Posledním subjektem, který překročil pětiprocentní hranici, byli Piráti se sedmi mandáty.

Pro získání většiny je potřeba alespoň 33 hlasů.

ANO míří do opozice. Tradiční „strašák“ se znovu nenaplní

Ačkoliv zůstává složení budoucí magistrátní rady otevřené, jeden závěr se nabízí už nyní. Hnutí ANO, které skončilo na čtvrtém místě, se na vedení hlavního města podílet nebude. Ostatní subjekty spolupráci s hnutím premiéra Andreje Babiše odmítají a strany, se kterými ANO vládne na celostátní úrovni, Motoristé sobě a SPD, se do pražského zastupitelstva nedostaly.

Pražské komunální volby dlouhodobě provází pirátské varování před možným spojením ODS a ANO. Taková koalice na magistrátu nikdy nevznikla, přestože se o ní po volbách v roce 2022 skutečně jednalo. A ani letošní volební výsledek jí nepřeje. Spolu pro Prahu a ANO mají dohromady pouze 28 mandátů, tedy o pět méně, než je potřeba k většině.

Petr Hlaváček navíc povolební spolupráci s ANO vyloučil. Připustil sice jednání s jeho lídrem Janem Hušbauerem o konkrétních projektech, nikoliv však o společném vládnutí. Rozhodující jednání se tak povedou především mezi Starosty, Spolu pro Prahu, Prahou sobě a Piráty.

Kdo bude primátorem? Všechny cesty vedou k Petru Hlaváčkovi

Přestože volební výsledek nenabídl jednoznačného vítěze z hlediska počtu zastupitelů, otázka budoucího primátora může mít překvapivě jednoduchou odpověď. Vše nasvědčuje tomu, že by se jím měl stát lídr vítězného hnutí STAN Petr Hlaváček. Důležitý signál přišel od Tomáše Portlíka (ODS), lídra druhého subjektu v pořadí, Spolu pro Prahu. Přestože koalice ODS a TOP 09 získala stejně jako Starostové 17 mandátů a v celkovém počtu hlasů zaostala jen přibližně o jeden procentní bod, Portlík veřejně uznal právo vítěze obsadit primátorský post.

„Byli jsme druzí. Vítěz je STAN a vítěz si má určit primátora,“ uvedl Portlík na povolební tiskové konferenci.  Jeho vyjádření však automaticky neznamená, že je Hlaváčkovo zvolení definitivně dohodnuté. Portlík uznal nárok hnutí STAN nominovat primátora, nikoliv bezpodmínečně konkrétní osobu. Teoreticky tak stále existuje prostor pro jiného kandidáta Starostů, přestože Hlaváček jako volební lídr zůstává jednoznačným favoritem. Česká televize však přišla s informací, podle které by měl lídr kandidátky hnutí STAN zvažovat, zda místo primátora nepřenechá někomu ze svých kolegů.

Rozhodující je především jeho vyjednávací pozice. STAN může jednat jak se Spolu pro Prahu, tak s Prahou sobě a Piráty. V pražské povolební ruletě tak drží v rukou nejsilnější karty právě Starostové. Vítězné hnutí totiž figuruje ve všech čtyřech hlavních koaličních scénářích.

STAN a Spolu pro Prahu. Těsná většina bez hádek

Nejjednodušší cestou k sestavení nové pražské vlády je dohoda dvou nejsilnějších uskupení. STAN a Spolu pro Prahu by společně disponovaly 34 zastupiteli, tedy druhou nejtěsnější možnou většinou. Výhodou této varianty jsou relativně dobré vztahy mezi oběma subjekty. Starostové a zástupci ODS i TOP 09 spolupracovali už v dosavadní magistrátní koalici a oproti vztahům s Piráty mezi nimi nejsou tak výrazné veřejné konflikty.

Portlík ostatně označil Starosty za programově nejbližšího partnera. Hlaváček zase připustil, že dvoučlenná koalice není vyloučená, současně však upozornil na její nevýhody. Slabinou by byla právě těsná většina. V 65členném zastupitelstvu by stačila absence či nesouhlas dvou koaličních zastupitelů a vedení města by mohlo mít problém prosadit důležitá rozhodnutí.

Vít Rakušan a Petr Hlaváček (oba STAN) / YouTube Starostové a nezávislí

Navíc ani programová blízkost neznamená úplnou shodu. Jedním z prvních sporných témat může být financování veřejné dopravy. Hlaváček po volbách otevřeně hovořil o zdražení ročního kuponu MHD ze současných 3 650 korun na původních 4 750 korun. Podpořil také vyšší platby za parkování a přípravu mýta pro vjezd do centrální části města.

Liberální koalice STAN, Prahy sobě a Pirátů

Další možností je vznik liberální koalice, kterou Piráti prosazovali už před volbami. Spojení Starostů, Prahy sobě a Pirátů by znamenalo většinu 37 zastupitelů. Na první pohled jde o programově přirozenou kombinaci. Všechna tři uskupení kladou důraz na rozvoj veřejné dopravy, modernizaci města, kvalitu veřejného prostoru či udržitelný rozvoj. V řadě témat by tak mohla nalézt společnou řeč snáze než při vyjednávání s konzervativněji orientovanou ODS.

Problém však představují vztahy mezi jednotlivými aktéry. Především předchozí roky společného vládnutí a spory kolem dopravních projektů zanechaly mezi některými představiteli stran napětí. Programová blízkost proto sama o sobě nezaručuje bezproblémovou spolupráci.

Důležitou roli by v tomto uspořádání sehrál Adam Scheinherr, předseda Prahy sobě a bývalý náměstek primátora pro dopravu. Ten má zkušenosti s řízením magistrátu a jeho uskupení dlouhodobě prosazuje rozvoj tramvajových tratí, preferenci veřejné dopravy a změny ve využívání veřejného prostoru. Právě v těchto otázkách by mohla být spolupráce s Piráty poměrně přirozená. Otázkou však zůstává, zda by Praha sobě chtěla dát přednost užší liberální koalici před širším a stabilnějším uspořádáním se Spolu pro Prahu.

Pokračování dosavadní koalice? Vztahy váznou

Třetím scénářem je pokračování současného uspořádání, tedy koalice STAN, Spolu pro Prahu a Pirátů. Takové vedení by mělo pohodlnou většinu 41 zastupitelů a z hlediska rozložení sil by představovalo stabilní řešení. Na první pohled by šlo o logickou kontinuitu. Strany se znají, mají zkušenosti se společným řízením metropole a nemusely by od začátku vytvářet zcela nové koaliční vztahy.

Jenže právě dosavadní zkušenosti mohou být největší překážkou. Vztahy mezi Piráty a ODS byly v uplynulém volebním období poznamenány řadou sporů a osobních antipatií. Tomáš Portlík po volbách naznačil, že by si jeho uskupení chtělo od Pirátů odpočinout. Také spory o zdražení jízdného, parkovací politiku nebo plnění koaličního programu ukázaly, jak obtížné bylo hledání kompromisů.

Pokračování dosavadní koalice tak sice dává smysl z pohledu počtu mandátů, politicky však působí jako jedna z méně pravděpodobných možností. Bez zásadního zlepšení vzájemných vztahů by hrozilo, že se konflikty z minulého volebního období přenesou i do toho nového.

STAN, Spolu pro Prahu a Praha sobě. Pohodlná většina bez Pirátů

Možná poněkud překvapivě se jako velmi pravděpodobná varianta jeví spojení dvou nejsilnějších uskupení s Prahou sobě. STAN, Spolu pro Prahu a Praha sobě by společně disponovaly 47 mandáty, tedy výraznou většinou v pražském zastupitelstvu. Taková koalice by odstranila hlavní slabinu čistě dvoučlenného spojení Starostů a Spolu pro Prahu, tedy závislost na každém jednotlivém zastupiteli. Vedení města by mělo dostatečný prostor pro prosazování dlouhodobých projektů i v případě dílčích neshod.

Praha sobě skončila ve volbách třetí a získala 13 mandátů, díky nimž se může stát rozhodujícím partnerem při sestavování široké magistrátní většiny. Předseda Scheinherr navíc možnost spolupráce se Spolu pro Prahu předem nevyloučil. To je důležitý signál zejména směrem k Pirátům, kteří před volbami prosazovali vznik liberální koalice bez ODS.

Pro Prahu sobě by účast v široké koalici znamenala příležitost znovu ovlivňovat dopravní politiku hlavního města. Scheinherr působil v letech 2018 až 2023 jako náměstek primátora pro dopravu a podílel se na přípravě řady tramvajových a infrastrukturních projektů. Jeho návrat do vedení města by tak mohl znamenat pokračování části tehdejší dopravní politiky.

Zároveň by však musel hledat kompromis s ODS, jejíž představy se v některých otázkách liší. Zatímco Praha sobě zdůrazňuje veřejnou dopravu, cyklistickou infrastrukturu a bezpečnější veřejný prostor, ODS klade větší důraz také na automobilovou dopravu, parkování a kapacitu silniční sítě. Spornými body by mohly být například nové cyklopruhy, omezování automobilové dopravy v centru, podoba parkovacích zón nebo rozdělování investic mezi tramvajové tratě a silniční infrastrukturu.

Praha už jednou čekala na novou koalici pět měsíců

Složitost povolebního vyjednávání není pro hlavní město ničím novým. Po komunálních volbách v roce 2022 trvalo sestavení nové magistrátní koalice přibližně pět měsíců. Volby vyhrálo Spolu, dohoda s Piráty a Starosty na půdorysu tehdejší vlády se ale rodila obtížně. Finální dohoda vznikla až v únoru 2023. Součástí tehdejších jednání byla také možnost spolupráce Spolu s hnutím ANO. Ta však nakonec nezískala dostatečnou podporu, mimo jiné kvůli nesouhlasu Hany Kordové Marvanové, zvolené na kandidátce Spolu. Primátorem se následně stal Bohuslav Svoboda (ODS).

Právě zkušenost z minulého volebního období ukazuje, že samotná povolební matematika ještě nezaručuje rychlou dohodu. Rozhodující mohou být osobní vztahy, programové ústupky i rozdělení jednotlivých gescí. Petr Hlaváček by přesto chtěl postupovat rychleji. Po volbách uvedl, že předpokládá uzavření koaliční dohody v průběhu listopadu. Důležitým důvodem je také potřeba schválit rozpočet hlavního města na příští rok.

Tagy