foto: Kgbo / Wikimedia commons / CC BY-SA 4.0/PKP Intercity ED250 Pendolino
Už téměř deset let se Polsko a Česká republika utkávají v "závodu" o vysokorychlostní železnice. Zatímco Varšava září novými trasami a moderním letištěm, Praha se usilovně snaží držet krok. Jaké jsou vize obou zemí v kontextu vývoje VRT?
Již téměř deset let, od 14. prosince 2014, se z Varšavy rozbíhají čtyři linky vysokorychlostní železnice s rychlostí 200 km/h na centrální železniční trati (Varšava-Krakov/Katowice), které jsou provozovány pod značkou Express Intercity Premium (EIP).
Polská vize rozvoje VRT je provázána s výstavbou nového velkého mezinárodního letiště Centralny Port Komunikacyjny, které se nachází asi 40 km jihozápadně od Varšavy a má nahradit stávající varšavské letiště Chopina.
Ambiciózní projekt počítá s počáteční kapacitou 40 milionů cestujících ročně, přičemž po dokončení celého systému by měl dosáhnout 100 milionů cestujících. Vznikne tak největší vnitrostátní dopravní uzel, který bude integrovat kapacity silniční a železniční infrastruktury.
Plánuje se vybudování 1 600 km nových vysokorychlostních železnic, které propojí tento centrální uzel s velkými polskými městy a regiony a využijí základní výhody, které poskytují vysokorychlostní železnice.
Centralny Port Komunikacyjny se má stát mezinárodním letištěm nejen pro centrální Polsko, ale díky zkrácení cestovních časů rychlostí přes 200 km/h bude sloužit i vzdálenějším regionům. Dvě z nových tratí spojí Polsko s Českou republikou: z Katovic do Ostravy a z Vratislavi do Liberce/Trutnova a dále do Prahy. Katovický směr je součástí stávající tratě HSR, která se stále dokončuje, avšak umožňuje dosáhnout průměrné rychlosti mezi Katovicemi a Varšavou 115 km/h.
V návaznosti na usnesení vlády ČR z května 2017 se Program rozvoje VRT v České republice zaměřuje na mezinárodní spojení v několika osách: Drážďany-Praha-Brno-Vídeň (Bratislava/Budapešť), (Varšava-)Katovice-Ostrava-Brno-Vídeň (Bratislava/Budapešť) a (Gdaňsk/Varšava-)Vratislav-Praha-Mnichov. Taková síť by zlepšila dostupnost Prahy do dalších českých měst a velkých aglomerací v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku, případně až do pobaltských států.
Psali jsme
Výstavba vysokorychlostních tratí budí emoce. Jen úsek z Prahy do Brna se dotýká 97 obcí. Jak se k tomu staví jejich obyvatelé?
Polsko má oproti české Správě železniční dopravní cesty v oblasti rozvoje vysokorychlostních železnic dvě významné výhody. Jeho tým pracující na projektu Centrálního komunikačního přístavu je třikrát silnější, přestože Česká republika zahájila své projekty VRT dříve. Polsko navíc čelí méně administrativním překážkám při liniových stavbách, protože polská legislativa umožňuje hladší přípravnou fázi. Naproti tomu české železnice musí být zahrnuty do příslušných územních plánů, což je komplikovaná směsice pravidel a plánů, jejichž úprava je náročná a liší se podle regionů. Přestože se tempo přípravy českých projektů VRT v posledních letech zrychlilo, změny právního rámce budou nezbytné.
Společnost PKP Polskie Linie Kolejowe S.A., polský provozovatel železniční infrastruktury, má za úkol udržovat 18 513 km železničních tratí a 36 218 km kolejí. V síti pracuje přibližně 39 000 zaměstnanců a denně zde jezdí přibližně 7 500 vlaků.
Zdroj: EIP, Vlada.cz; Centralny Port Komunikacyjny,