EU version

Polsko místo Číny: EU tvrdě zasáhla do miliardového tendru na lisabonské metro

Polsko místo Číny: EU tvrdě zasáhla do miliardového tendru na lisabonské metro
foto: Wikimedia Commons/stanice metra Telheiras, Lisabon
28 / 04 / 2026

Napětí mezi Bruselem a Pekingem roste: EU zasáhla proti čínské CRRC kvůli miliardovým dotacím a zrušila tendr na metro v Lisabonu. Nové výběrové řízení vyhrála polská PESA.

Evropská komise uzavřela své šetření týkající se státního výrobce železničních vozidel CRRC. Dospěla k závěru, že čínský výrobce obdržel státní dotace v takové výši, která mu umožnila podat nejnižší nabídku v rámci výběrového řízení na projektování, výstavbu a údržbu „Fialové linky“ v portugalském hlavním městě Lisabonu.

Do výběrového řízení, které v dubnu 2025 vyhlásila metropolitní dopravní společnost Metropolitano de Lisboa, se přihlásila čtyři konsorcia s nabídkami v rozmezí od 599 milionů do 716 milionů eur. Nejnižší nabídku podalo konsorcium tvořené společností CRRC a portugalskou firmou Mota-Engil, v jehož rámci na čínského výrobce připadalo 12 souprav. Nejnižší nabídka činila 598,8 milionu eur na výstavbu a údržbu.

Čínská nabídka pod drobnohledem Bruselu

CRRC (China Railway Rolling Stock Corporation) je největším čínským a současně světovým výrobcem kolejových vozidel a železniční techniky.  Čínská státní společnost se sídlem v Pekingu designuje, vyrábí a provádí údržbu vysokorychlostních vlaků, lokomotiv, vozů metra a tramvají.

„Hloubkové šetření potvrdilo tyto předběžné závěry a odhalilo, že dotyčné dotace skutečně poskytly konsorciu nekalou konkurenční výhodu na úkor ostatních uchazečů účastnících se výběrového řízení a na úkor integrity vnitřního trhu EU,“ uvedla Evropská komise v prohlášení. Komise zjistila, že společnost CRRC obdržela státní podporu a dotace „v řádu miliard eur“. Ačkoli úředníci neměli přístup ke všem účetním záznamům společnosti, učinili tento závěr na základě „dostupných skutečností“ – což je právní ustanovení, které regulátorům umožňuje získávat informace jinými prostředky, pokud daná strana nespolupracuje nebo poskytuje nedostatečné informace.

Úředníci Evropské komise uvedli, že identifikovali dotace poskytnuté skupině CRRC, daňové výhody – včetně snížení sazby z 25 % na 15 % pro některé dceřiné společnosti CRRC –, odpočty před zdaněním, preferenční úvěry a dluhopisy a také případy zadávání „netransparentních veřejných zakázek“. Brusel také identifikoval „de facto“ státní záruku, která snížila náklady a umožnila společnosti dotovat inovační kapacitu.

Spory mezi Pekingem a Bruselem rostou

Čínská hospodářská komora při EU uvedla, že na předložení složitých podkladů Evropská komise poskytla firmám byly v mnoha případech extrémně krátké lhůty, trvající pouhé dva až tři dny, přičemž nebyl dostatečně zohledněn čas potřebný na shromáždění podkladů ze zahraničí, což podle Čínské hospodářské komory narušilo účinné uplatňování práva čínské firmy na spravedlivý proces. Komora dále kritizovala nařízení o zahraničních subvencích jako „svévolný“ a „diskriminační“ nástroj, který je využíván k vyloučení čínských firem z evropských trhů.

Toto rozhodnutí se jistě stane dalším prvkem v řadě sporů mezi Pekingem a Bruselem ohledně nařízení o zahraničních subvencích. Čínské ministerstvo obchodu už v prosinci 2025 vyjádřilo silný nesouhlas s vyšetřováním čínských společností v rámci nařízení EU o zahraničních subvencích. Jako příklad uvedlo právě státní železniční společnost CRRC a částečně státní firmu Nuctech, která se zabývá výrobou scanerů pro letištní terminály, pro dopravu a logistiku. Čínské ministerstvo označilo tyto kroky EU za „závažné, s jasným zaměřením a diskriminačním záměrem“ a slíbilo, že k obraně svých práv použije nezbytné prostředky.

Nový tendr a vítězství polské PESA

Evropská komise zahájila šetření o možném narušení hospodářské soutěže v listopadu 2025 s výsledkem, podle kterého muselo být výběrové řízení v Lisabonu zrušeno a vypsáno nové. V polovině dubna 2026 zvítězila ve výběrovém řízení polská společnost Pesa. I zde však došlo k podnětu k přezkoumání Evropské komisi, která shledala, že polský výrobce neobdržel dotace v takové míře, aby dokázaly narušit tržní podmínky. Rozhodnutí Evropské komise je zajímavé z hlediska toho, že společnost Pesa Bydgoszcz je ovládána polským státním rozvojovým fondem PFR a právě s podporou státního fondu si nedávno zajistila financování ve výši 1,6 mld. EUR, které je částečně určeno na rozšíření exportu.

Na toto rozhodnutí Evropské komise reagovala Čínská obchodní komora. Ve svém prohlášení uvedla, že společnost CRRC vystupovala čistě jako subdodavatel s podílem menším než 10 % na celkové zakázce a zdůraznila, že Evropská komise nepředložila dostatečné důvody k vyloučení této společnosti z výběrového řízení. Čínská obchodní komora varovala, že současné prosazování evropského nařízení o zahraničních subvencích zvyšuje riziko selektivního uplatňování.

Rostoucí odpor proti čínské expanzi v EU

Šetření Komise spadá pod zpřísněná pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek a akvizice aktiv, která byla formálně přijata v roce 2023. Nejen Čína, ale i řada expertů evropského železničního odvětví je přesvědčena, že zpřísněná pravidla byla z velké části reakcí na pokusy o expanzi CRRC do Evropy. Právě v Portugalsku byli Číňané úspěšní, když vyhráli tendr na dodávku tramvají pro portugalské Porto nebo při akvizici německého výrobce lokomotiv Vossloh Locomotives.

Případ metra v portugalském hlavním městě je již druhým případem, kdy byly tyto dodatečné evropské kontroly o subvencích uplatněny na nabídku společnosti CRRC. První případ se odehrál v roce 2024 a týkal se výběrového řízení na dodávku osobních vlakových souprav v Bulharsku; společnost CRRC se stáhla ještě před ukončením šetření a zakázku nakonec získala španělská společnost Talgo.

Koncem loňského roku 2025 přinesl další kroky k zpřísnění přístupu na trh EU. Jedním z podnětů bylo uvedení dvoupodlažních elektrických jednotek společnosti CRRC do komerčního provozu u soukromého provozovatele, což odstartovalo další kolo iniciativ proti čínské expanzi. „Technologická suverenita“ se od té doby stala součástí slovníku evropské politiky.

Made in EU pro ochranu domácího průmyslu

V únoru letošního roku na summitu EU o konkurenceschopnosti rakouská federace železničního průmyslu VBI vyzvala, aby projekty financované z veřejných prostředků splňovaly povinný požadavek na minimální 50% přidanou hodnotu v EU. VBI rovněž naléhala na odklon od zadávání veřejných zakázek na základě nejnižší ceny směrem k komplexnímu posuzování založenému na nákladech životního cyklu.

Evropská komise na to na začátku března navázala návrhem nařízení O průmyslovém akcelerátoru, jehož cílem je upřednostnit ve veřejných zakázkách a státní podpoře produkty s vysokou přidanou hodnotou EU („Made in EU“) a s nízkou uhlíkovou stopou. Návrh také zavádí do regulačního rámce pojem strategických hospodářských odvětví.

Evropská asociace dodavatelů železničního průmyslu UNIFE na toto reagovala výzvou, aby byla železniční výroba – která v původním návrhu nařízení chyběla – označena za strategickou. Na podzim loňského roku UNIFE rovněž navrhla další opatření k omezení přístupu zahraničních výrobců k veřejným zakázkám v EU.

Mezitím největší výrobci kolejových vozidel v EU, kteří čelí nepříznivým ekonomickým podmínkám na domácím trhu, pokračují v rozšiřování svých výrobních kapacit v USA.

EU clears Lisbon metro contract after CRRC dropped from bid over Chinese subsidies //t.co/7y2CkrdIUK

— Railway Gazette International (@railwaygazette) April 24, 2026

Zdroj: South China Morning Post, Evropská komise

Tagy