Liberty vyhladověla zaměstnance, odchází bez odstupného. Jurečka naznačil potenciálního kupce

Nad areálem ostravské huti Liberty už začínají kroužit supy. Ministr práce a sociálních věci Jurečka nastínil, kdo by mohl být potenciálním kupcem. Jaká jména jsou ve hře?

Liberty je stále v centru pozornosti. RAILTARGET v úterý zaregistroval řeč ministra práce a sociální věcí Mariana Jurečky, který uvedl, že ví o dvou zájemcích o koupi podniku Liberty Ostrava, nevyloučil však, že počet zájemců je vyšší. Avizoval i možnou pomoc státu. Mezi řádky lze i číst, že právě pomoc státu resp. její rozsah bude navázána na osobu investora.  V tuto chvíli zaznívají nejčastěji jména dvou investorů, kteří mají k podnikatelskému zaměření Liberty oborově blízko. Prvním z nich je Jaroslav Strnad se svou skupinou CE Industries a druhým Tomáš Chrenek a jeho Třinecké železárny.  U prvního jmenovaného však jeho tiskový mluvčí vyjednávání s vládou popřel, nicméně by vstup CE Industries dávalo smysl, a to z několika důvodů. Pojďme si je rozebrat. 

Liberty Ostrava by mohlo vhodně doplnit portfolio společností zařazených pod CE Industries směrem k těžkému průmyslu, ale také najít odbytiště v druhém spřízněném holdingu CZECHOSLOVAK GROUP, který aktuálně patří synovi Jaroslava Strnada a nezanedbatelnou část činnosti tohoto holdingu tvoří zbrojní novovýroba, ke které ocel potřeba rozhodně je. Jaroslav Strnad má také zkušenosti s postavením společností, které byly v úpadkovém stavu na nohy, kdy často tyto společnosti povstanou jako bájný Fénix z popela. Nicméně nezanedbatelnou informací také je, že Jaroslav Strnad má mezi svými managery personální prvek se zkušenostmi a znalostmi procesů právě z Liberty. Tím jménem je Mgr. Richard Toman, aktuálně místopředseda představenstva společnosti Vítkovice Doprava a předseda představenstva Vítkovické železniční opravny. Právě ten do června 2021 působil v Liberty Ostrava a to jako mimo jiné jako ředitel závodu.

Nicméně v tuto chvíli zůstávají jména zájemců skryta, a to jak dvou zmiňovaných ministrem práce a sociálních věcí, tak případných dalších, kteří mohou být tzv. černými koni celé  reorganizační akce Liberty.

Po zveřejnění našeho nedávného článku, RAILTARGET kontaktovali zástupci nespokojených zaměstnanců a věřitelů. Od zaměstnanců jsme získali informaci, že bylo z jejich strany dokonce podáno trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání některého úpadkového trestného činu.

Nejčastější a viditelnou informací i v insolvenčním rejstříku a sbírce listin je skutečnost, že ten, kdo zpracovával Návrh na prodloužení moratoria ze dne 19.03.2024 dle zákona o preventivní restrukturalizaci neuvedl úplně přesné informace. V tomto návrhu bylo uvedeno, že neexistuje žádný ze zákonných důvodů  predikovaných v § 77 odst. 3 zákona o preventivní restrukturalizace a především že jsou řádně hrazeny pomoratorní závazky (což bylo v rozporu se skutečností, zjistitelnou náhledem do insolvenčního rejstříku a seznamu závazků).

Samotnou kapitolou byl také nátlak na věřitele v průběhu jarních měsíců, aby hlasovali pro reorganizační plán, stejně tak byly nestandardní i samotné předběžné dotazy na způsob hlasování.

Otázek vyplývajících z postupu managementu, konkrétně v návaznosti na prodlužovaní moratoria a následné podání insolvenčního návrhu je několik a předpokládáme, že s ohledem na údajně podané trestní oznámení se jím budou odpovědné orgány zabývat.

Tou první je, jak management vyhodnocoval samostatný stav materiálního úpadku a zda jednal s péčí řádného hospodáře a jaké byly kroky managementu, aby nebyl úpadek způsoben.

Druhá otázka je míra poškození věřitelů, kteří měli přislíbeno v období jednání o preventivní restrukturalizaci úhradu běžných závazků vyplývajících z provozu podniku a ani k těmto úhradám nedocházelo.

Třetí oblastí a tou nejpodstatnější jsou zaměstnanci. Tzv. vyhladověním  došlo k vlně dobrovolných odchodů zaměstnanců bez odstupného, která vyšla podnik levněji, než pokud by je musel propustit zaměstnavatel.

V návrhu na prodloužení moratoria se taktéž vyskytla informace, že součástí byl posudek znalce k otázce naplnění tzv. mezery krytí. Zde se nabízí otázka, zda by si i tento posudek nezasloužil své přezkoumání, zda byl založen na správných datech.

V souhrnu lze konstatovat, že by bylo nanejvýš vhodné přezkoumání kroků Liberty Ostrava při preventivní restrukturalizaci. Tedy zda nedošlo ke zneužití tohoto nového zákona účinného teprve od září loňského roku ve prospěch nového potenciálního investora, konkrétně snížením hodnoty a tady i vstupních nákladů této potenciální akvizice. Nelze však opomínat ani přezkum kroků, kdy v rámci vnitroskupinových operací došlo k výplatám zisku a půjček, přestože už tehdy nemuselo být Liberty v optimální finanční kondici.

A proto se ptáme, QUI BONO úpadek Liberty?

Zdroj: Insolvenční rejstřík; RAILTARGET