foto: České dráhy/Facebook/České dráhy
Podle zákulisních informacích RAILTARGET je do představenstva Českých drah protlačován lidmi z okolí TOP 09 František Bureš. Jde o manažera, který je spojován s působením někdejšího ředitele ČD Josefa Bazaly. Ten musel svůj post v Českých drahách opustit pro ztrátu důvěry v roce 2008. Následně stanul v čele ČD Carga, které vedl až do roku 2010. Burešovo politické a byznysové vazby jsou tak úzce spjaty s mocenskými strukturami z časů, kdy v Česku vládl premiér Topolánek, ministr financí Kalousek, či ministři dopravy Šimonovský a Řebíček.
Jakou konečnou podobu získá vedení Českých drah stále není jasné. Naše redakce jako první informovala o možnosti odvolání současného šéfa ČD, Ivana Bednárika (čtěte zde). Je zřejmé, že se okolo národního dopravce odehrává válka lobbistů. Jak jsme již informovali, existuje jasná snaha do dozorčí rady ČD dosadit Tomáše Vrbíka a Petra Šlegra (čtěte zde).
Podle informací redakce se v souvislosti s nástupem do představenstva ČD nyní začalo skloňovat i jméno Františka Bureše. Jeho dosavadní praxe je pestrá. Kupř. v červenci 2019 se stal členem nejužšího vedení Ukrajinských železnic, kde měl na starosti oblast techniky. Stejnou oblast řídil několik let i v Českých drahách. Čtyři roky pracoval pro výrobce vlaků Alstom, působil také ve Škodě Electric, která v Plzni skládá trolejbusy. Bureš se podle serveru hlidacstatu.cz angažoval celkem v osmi státních firmách a šesti soukromých firmách. Mimo jiné v ČD Cargo, Masaryk Station Development nebo Výzkumném Ústavu Železničním.
Redakce RAILTARGET se snažila získat přímo vyjádření Františka Bureše k této kauze, do zveřejnění článku na naše dotazy nereagoval. Na dotazy redakce nereagovalo zatím ani ministerstvo dopravy.
Nejméně zvučná ale nosná
Z hlediska významu je nicméně nejdůležitější Burešova kariérní zastávka v podniku Dílny pro opravy vozidel (DPOV). Tento „polostátní“ subjekt se řadil vždy mezi klíčové podniky celého holdingu ČD. Jeho miliardové obraty tvoří převážně opravy lokomotiv, a to jak pro mateřské ČD, tak i externí soukromé společnosti. Zajímavé na DPOV je, že na rozdíl od ostatních nepodléhá napřímo zákonu o veřejných zakázkách, a může tedy zadávat zakázky napřímo. Do vedení DPOV přivedl Bureše někdejší ředitel ČD Josef Bazala a v branži se o Burešovi mluví jako o „Bazalově muži“. Připomeňme jen, že v letech 2007-2008 byl Bazala některými médii (Reportéři ČT) nepřímo obviněn z přelévání zisků z ČD Carga do firmy SPEDI-TRANS Praha (resp. její mateřské společnosti Čechofracht), kterou dříve spoluvlastnil! Podle Jiřího Vodičky, pozdějšího předsedy představenstva ČD Cargo, touto transakcí přišlo Cargo o 326 milionů korun!
Všechny cesty vedou do Ostravy
U Bureše, resp. Bazaly však výčet mocenských vláken nekončí. Pokud se pozorně podíváme na graf (viz níže) zjistíme, že Bazala má hned několik napojení na společnosti, které ovládají bratři Peter a Rudolf Šuškovi. Jde o známé podnikatele v železniční branži, jejichž hospodaření se potýká s vysokými dluhy (psali jsme zde).
Klíčovou informací však je, že v době, kdy ministr Šimonovský a ředitel Bazala působili ve svých funkcích, získala společnost bratrů Šuškových řadu významných zakázek od národního dopravce. Během deseti let získala firma bratří Šušků z veřejných zakázek celkem 5,6 miliardy korun. Většinu z toho právě od národního dopravce. V roce nástupu ředitele Bazaly do funkce šéfa Českých drah se zisk OOS vyšplhal až na částku 1,7 miliardy korun.
Přesah do politiky a konec jednoho byznysu
Podnikání bratří Šuškových je historicky spjato s politickou podporou. Tato linie příběhu se začala psát již v roce 2002. Tehdy do křesla ministra dopravy usedl Milan Šimonovský z KDU-ČSL. Pomoc pro jejich firmu přišla obratem. Šimonovský prosadil, aby byl tehdejší dluh Českých drah vůči OOS, cca 200 milionů korun, urychleně převeden pod Českou konsolidační agenturu. Tímto krokem umožnil podniku překlenout nejhorší čas. Následně získaly OOS od Českých drah tři velké zakázky v hodnotě přes jednu miliardu korun. Vazby mezi OOS a politiky jsou lehce prokazatelné. Peter Šuška byl členem KDU-ČSL a za tuto stranu dokonce kandidoval ve volbách. OOS také lidovcům přispívaly na kampaň. Podle týdeníku Ekonom byl klíčovým člověkem pro firmu bratří Šuškových i Pavol Lukša, bývalý místopředseda KDU-ČSL a následně i TOP 09. V té době prožívali Šuškovi opravdu zlaté časy. Od státních firem totiž získávali miliardové zakázky.
Není tedy vůbec překvapující, že by politické struktury okolo TOP 09 měly zájem v návratu ke „starým časům“. Poté, co Josef Bazala skončil v čele ČD, potažmo ČD Cargo, došlo k dlouhodobému propadu objemu zakázek mezi OOS a národním dopravcem. Nové vedení ČD Cargo, které nastoupilo v roce 2014 totiž odhalilo řadu problémů v dodávkách. Jednalo se především o kvalitu práce a nedodržování termínů. Příkladem je vyjádření ředitele odboru prodeje ČDC: „Ostravské opravny a strojírny od konce roku 2018 v rozporu se smlouvami neopravovaly naše železniční vozy buď vůbec, nebo pozdě. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni uplatnit smluvní pokuty za neplnění v částce převyšující 80 milionů korun.“
Spolupráce OOS a ČD Cargo úplně skončila v létě 2019, kdy byly OOS zařazeny na tzv. black list jako vysoce nespolehlivý dodavatel.
Redakce RAILTARGET bude personální změny ve vedení Českých drah nadále pečlivě sledovat.